11 onemocnění dýchací soustavy a jejich příznaky

Pneumologie je odvětví medicíny, které se zabývá studiem, diagnostikou a léčbou onemocnění plic a dýchacích cest.

Odborníci, kteří se věnují pneumologii, se nazývají „pneumologové“. Zabývají se léčbou různých plicních onemocnění, jako je astma, chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN), různé druhy pneumonií a mnohá další, o nichž si povíme více níže v článku.

V pneumologii se používají různé diagnostické metody a vyšetření, jako je rentgenografie, počítačová tomografie, spirometrie (funkční vyšetření dýchání) a mnohé další.

Pneumologové využívají různé typy léčby zahrnující léky, kyslíkovou terapii a v některých případech i chirurgické zákroky.

Jak jsme zmínili výše, dýchací systém je zásadní pro dodávání kyslíku do těla a odstraňování oxidu uhličitého z něj. Je to složitě uspořádaný systém zahrnující plíce, dýchací cesty a bránici.

Různé faktory však mohou dýchací systém poškodit a vést tak k akutním nebo chronickým onemocněním.

Tyto faktory mohou být výsledkem:

• Expozice (vystavení) vlivům prostředí

• Životního stylu

• Infekcí

• Různých typů genetických onemocnění.

Ochrana dýchacího systému je nezbytná pro udržení dobrého zdraví a pochopení těchto škodlivých faktorů je prvním krokem v prevenci a léčbě.

Které jsou hlavní rizikové faktory, které poškozují dýchací systém, vám představíme v následujících odstavcích.

Kouření

Kouření je jednou z nejvýznamnějších, ale zároveň nejlépe předcházených příčin respiračních onemocnění.

Karcinogenní množství škodlivých chemických látek, jako je dehet, nikotin, oxid uhelnatý a další, poškozuje dýchací cesty, cévy a plicní tkáň. Dlouhodobé vystavení těmto škodlivinám vede ke vzniku většiny plicních onemocnění, jako jsou CHOPN, plicní emfyzém, rakovina plic a další.

Cigaretový kouř způsobuje zánět plicního parenchymu (plicní tkáně), čímž narušuje dýchací funkce.

Kromě toho kouř poškozuje alveoly (malé vzduchové váčky) v plicích a snižuje jejich schopnost vyměňovat kyslík a oxid uhličitý.

Tyto procesy postupně snižují plicní funkci a vedou k rozvoji chronických onemocnění, která vyžadují dlouhodobou léčbu.

Pracovní rizika

Lidé pracující v určitých odvětvích nebo prostředích mohou být vystaveni nebezpečným chemickým látkám, jako je azbest, oxid křemičitý, uhelný prach či různé chemikálie. Ty mohou vést k vážnému poškození plic.

Vdechování těchto škodlivin v průběhu času může způsobit vznik pracovních onemocnění. Patří mezi ně silikóza (onemocnění plic způsobené vdechováním křemíku) nebo pneumokonióza (skupina plicních nemocí způsobených vdechováním různých částic), stejně jako nádorová onemocnění.

Znečištění ovzduší

Znečištěný vzduch obsahuje řadu prachových částic, oxid dusičitý, oxid siřičitý, ozon a další látky. Tyto nečistoty způsobují zánět a podráždění plic, zvyšují tvorbu hlenu a zužují dýchací cesty.

Chronické vystavení těmto látkám může vést k trvalému poškození plic a zhoršení již existujících onemocnění, jako je astma, bronchitida a další.

Infekce

Respirační infekce, jako je pneumonie, tuberkulóza, chřipka, ornitóza (infekce přenášená ptáky), mohou způsobit vážné poškození plicního parenchymu.

Vedou k hromadění husté tekutiny v plicích, která narušuje výměnu plynů a tím i normální zásobování organismu kyslíkem.

Těžké infekce mohou vést k trvalému poškození plicních struktur, a proto je včasná diagnóza a léčba mimořádně důležitá.

Alergie

Alergické reakce na látky, jako je pyl, roztoči, zvířecí srst, plísně a další, vyvolávají zánětlivé procesy v dýchacím systému. Mohou způsobit dušnost, sípání, kašel a další příznaky, které ovlivňují kvalitu života nemocných.

Genetická predispozice

Některá geneticky podmíněná onemocnění, jako je deficit alfa-1 antitrypsinu a cystická fibróza, zvyšují náchylnost lidí k respiračním onemocněním, která způsobují postupné poškození plic.

Při cystické fibróze dochází k hromadění hustého, lepkavého hlenu, což vede k opakovaným infekcím a zánětům.

Deficit alfa-1 antitrypsinu je genetické onemocnění, které může vést k CHOPN, protože absence tohoto proteinu způsobuje vážné poškození plicní tkáně.

Věk

S přibývajícím věkem se účinnost plic snižuje. Ztrácejí svou elasticitu a schopnost efektivního rozšiřování a smršťování. Tím se starší lidé stávají náchylnějšími k infekcím a respiračním problémům.

Ostatní

Obezita je celosvětově závažný problém. Mnoho lidí si neuvědomuje, že nadváha významně ovlivňuje funkce dýchacího systému.

Zvýšení tělesné hmotnosti vytváří větší tlak na bránici, což ztěžuje dýchání. Také zvyšuje riziko spánkové apnoe (stav, při kterém se během spánku zastavuje dýchání).

Pochopením všech výše uvedených rizikových faktorů můžeme zabránit vzniku různých respiračních onemocnění a zlepšit okysličení našeho organismu.

Onemocnění dýchacího systému lze klasifikovat do různých kategorií v závislosti na jejich původu, příznacích a vlivu na organismus.

Infekční onemocnění dýchacího systému jsou:

1. Pneumonie – pneumonie je zánět plic způsobený bakteriální, virovou nebo plísňovou infekcí. Nejčastějšími patogeny jsou bakterie Streptococcus pneumoniae a viry chřipky A a B. Mezi doprovodné příznaky patří kašel, bolest na hrudi, dušnost, únava a vysoká teplota. Léčba závisí na typu patogenu – bakterie (antibiotika), vir (antivirová terapie) a symptomatická léčba.

2. Bronchitida– bronchitida je zánět průdušek způsobený viry, například těmi, které vyvolávají chřipku nebo nachlazení. Může být akutní nebo chronická. Typickými příznaky jsou silný kašel, sípání, hlenovité sputum a dušnost. Při akutní bronchitidě se doporučuje odpočinek, hydratace a léky na zmírnění příznaků, zatímco u chronické formy mohou být nutné specifické léky.

3. Tuberkulóza– tuberkulóza je chronická bakteriální infekce způsobená bakterií Mycobacterium tuberculosis, která může postihnout různé orgány, nejčastěji však plíce. Jedná se o závažné onemocnění provázené dlouhodobým úporným kašlem, krví ve sputu, nočním pocením, chronickou únavou a úbytkem hmotnosti. Léčba je velmi specifická – používají se čtyři druhy antibiotik.

Chronická onemocnění dýchacího systému jsou:

4. Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) – CHOPN je soubor onemocnění (nejčastěji emfyzém a chronická bronchitida), která vedou k zablokování dýchacích cest a narušení výměny plynů v plicích. CHOPN je nejčastější nemocí u kuřáků. Mezi příznaky patří kašel, dušnost, únava a sípání. Léčba zahrnuje ukončení kouření, bronchodilatancia, steroidy, kyslíkovou terapii a další.

5. Plicní fibróza – fibróza je trvalé poškození plicní tkáně, které vede ke zhoršení plicních funkcí. Pacienti si často stěžují na dušnost, kašel, únavu a úbytek hmotnosti. Léčba je symptomatická a zaměřená na zpomalení srůstů plicního parenchymu.

6. Astma – astma je chronický zánět dýchacích cest, který způsobuje jejich zúžení a potíže s dýcháním. Často je vyvolávána různými alergeny a dalšími alergickými faktory.

Alergická onemocnění dýchacího systému jsou:

7. Alergická rinitida (senná rýma) – jedno z nejčastějších onemocnění dýchacího systému u dětí. Senná rýma je zánět nosní sliznice způsobený alergeny, jako jsou roztoči, pyl nebo domácí zvířata. Rinitida se projevuje výrazným svěděním očí, úporným kýcháním, rýmou nebo ucpaným nosem. K léčbě se používají dekongestiva, antihistaminika, kortikosteroidy a další.

Vrozená onemocnění dýchacího systému jsou:

8. Cystická fibróza– cystická fibróza je genetické onemocnění, které postihuje především plíce a střeva. Vzniká hustý, lepkavý hlen, který představuje vhodné prostředí pro patogeny a brání výměně kyslíku v plicích. Pacienti s cystickou fibrózou trpí dlouhodobým kašlem, častými respiračními infekcemi, špatným trávením a problémy se stolicí. Existují různé druhy léčby. Nejčastěji se na začátku volí léky na ředění hustého hlenu, antibiotická terapie, fyzioterapie plic a v těžších případech i transplantace plic.

9. Deficit alfa-1 antitrypsinu– nedostatek antitrypsinu je dědičné onemocnění, při kterém chybí důležitý protein chránící plíce před poškozením. Projevuje se emfyzémem, chronickým kašlem a dušností. Léčba spočívá v substituční terapii alfa-1 antitrypsinem.

Traumatická a strukturální onemocnění dýchacího systému jsou:

10. Spánková apnoe – spánková apnoe je závažný stav, při němž se dýchání během spánku na krátké chvíle zastavuje. Tento stav vede k chronické únavě. Spánková apnoe je způsobena obstrukcí dýchacích cest nebo neurologickými problémy. Chrápání, zástavy dechu ve spánku, denní únava a další jsou typické příznaky tohoto onemocnění. K léčbě spánkové apnoe se používá speciální přístroj, změny životního stylu, jako je redukce hmotnosti a omezení alkoholu.

11. Pneumotorax – stav, při kterém se vzduch dostává do pohrudniční dutiny (prostor mezi plící a hrudní stěnou), což vede ke kolapsu jedné části plíce. Pro pneumotorax je typická silná ostrá bolest na hrudi, dušnost a cyanóza (namodralé zbarvení kůže). Léčba zahrnuje zavedení drénu nebo chirurgický zákrok v závislosti na závažnosti stavu.

Onemocnění dýchacího systému mohou postihnout různé části respiračního traktu – od horních dýchacích cest (nos, hrdlo) až po dolní (průdušky, plíce). Přestože existuje široká škála respiračních onemocnění, mnoho z nich sdílí podobné příznaky.

Zde jsou nejčastější obecné příznaky:

• Kašel

• Dušnost

• Bolesti na hrudi

• Zvýšená teplota

• Únava a slabost

• Sípání

• Změna barvy kůže (cyanóza nebo bledost)

• Hemoptýza (vykašlávání krve)

• Snížená fyzická výkonnost.

Příznaky se mohou lišit v závislosti na příčině a závažnosti onemocnění. Včasné rozpoznání těchto obecných příznaků je zásadní pro správnou diagnózu a léčbu.

Protože příznaky respiračních onemocnění se často překrývají, je důležité vědět, na kterého specialistu se obrátit.

Při mírných symptomech (kašel, rýma a zvýšená teplota) se poraďte s praktickým lékařem.

Při dlouhodobém kašli (delším než 3 týdny) nebo při dušnosti byste měli vyhledat pomoc pneumologa.

Pokud pocítíte náhlou ostrou bolest nebo náhlou dušnost, je nutné okamžitě vyhledat pohotovostní lékařskou péči.

Při častých infekcích a oslabené imunitě je vhodné poradit se s imunologem, a pokud máte kašel a vykašláváte krev, dochází k úbytku hmotnosti nebo máte podezření na tuberkulózu, obraťte se na pneumologa nebo onkologa.

Vždy je třeba vyhledat lékařskou pomoc, pokud se příznaky nezlepšují po léčbě nebo se naopak zhoršují.

Onemocnění dýchacího systému mohou být infekční, chronická nebo strukturální a postihují jak horní, tak dolní dýchací cesty.

Mezi obecné příznaky patří kašel, dušnost, sípání, zvýšená teplota, bolest na hrudi a další.

Některá onemocnění, jako astma a CHOPN, jsou chronická, zatímco pneumonie a tuberkulóza vyžadují urgentní lékařskou pomoc a včasnou léčbu, aby se předešlo komplikacím.

Včasné rozpoznání příznaků a diagnostika jsou klíčové pro úspěšnou léčbu. Při přetrvávajících nebo zhoršujících se symptomech je nutné okamžitě vyhledat lékaře.

Jaké jsou nejčastější příznaky onemocnění dýchacího systému a kdy je třeba vyhledat lékaře?

Nejčastější příznaky onemocnění dýchacího systému jsou dušnost, kašel, bolest na hrudi, sípání, zvýšená teplota a další. Okamžitou lékařskou pomoc je nutné vyhledat při náhlé dušnosti nebo prudké, ostré bolesti na hrudi. Symptomy trvající déle než 3 týdny vyžadují zásah specialisty.

Jak rozlišit virové a bakteriální onemocnění dýchacího systému podle příznaků?

Virové infekce obvykle začínají rýmou, nízkou teplotou, bolestmi po celém těle, suchým kašlem a kýcháním, zatímco bakteriální infekce se projevují žlutozeleným hlenem, vysokou teplotou a těžším průběhem.

Jak se diagnostikují onemocnění dýchacího systému?

Diagnostika zahrnuje klinické vyšetření, rentgenové snímky, spirometrii, bronchoskopii, plicní biopsii, krevní testy a další metody.

Zdroje:

• https://www.verywellhealth.com/respiratory-diseases-5206842

• https://www.nhlbi.nih.gov/health/respiratory-failure/causes