Vše o potravinových alergiích: Typy a příznaky

Potravinové alergie se vyvíjejí tehdy, když imunitní obrana těla reaguje agresivně na určité látky nacházející se v konzumovaných potravinách, protože je vnímá jako cizorodé a potenciálně nebezpečné.

Při požití takových látek imunitní buňky uvolňují bílkovinu imunoglobulin E (IgE), která prostřednictvím složité kaskády biochemických procesů aktivuje uvolňování histaminu a dalších látek odpovědných za alergickou reakci.

Příznaky potravinových alergií mohou být mírné, projevující se svěděním a vyrážkami.

V jiných případech mohou být příznaky velmi intenzivní a dramatické, vedoucí až k anafylaxi. Jedná se o akutní život ohrožující stav, kdy v důsledku otoku a křeče horních cest dýchacích může dojít k zástavě dechu.

Stav je dále charakterizován těžkou hypotenzí – velmi nízkým krevním tlakem a neschopností zásobit životně důležité orgány krví a kyslíkem.

Existují různé typy potravinových alergií. Určují se podle toho, na jakou potravinu organismus reaguje jako na hrozbu.

Výše uvedené typy potravinových alergií jsou nejčastější mezi lidmi – u dětí se častěji rozvíjí alergie na mléko a vejce, zatímco u dospělých na ořechy a mořské plody.

Je obtížné uvést přesná čísla o podílu jednotlivých potravinových alergií kvůli velké rozmanitosti a poměrně nízké informovanosti populace, stejně jako vysokému podílu nedoložených alergií.

Celosvětově různé potravinové alergie postihují až 10 % dětské populace. U dospělých je situace o něco příznivější, s výskytem kolem 5 % populace.

Alergická vyrážka z jídla se nejčastěji objevuje bezprostředně nebo krátce po konzumaci konkrétního alergenu.

Může se projevit jako kopřivka – velké, vystouplé a zarudlé plaky, často bolestivé, na loktech, kolenou, břiše, chodidlech, dlaních či obličeji.

Pokud si všimnete vyrážky a otoku krátce po konzumaci určité potraviny, je velmi pravděpodobné, že se jedná o reakci imunitního systému na danou složku.

V takovém případě by mělo být provedeno alergologické vyšetření, aby se určil konkrétní spouštěč a v budoucnu se předešlo závažnějším alergickým projevům.

Přístup při alergickém záchvatu se liší v závislosti na jeho klinickém projevu.

Nejčastěji se u potravinových alergií rozvíjí alergická vyrážka, která může postihnout velkou část těla, mohou se objevit příznaky intoxikace – zvracení, průjem. Může se také zvýšit tělesná teplota.

V těchto případech lidé, kteří o své alergii vědí, obvykle užívají antihistaminika. Existují různé léčivé přípravky, jejichž mechanismus účinku spočívá v blokování syntézy mediátorů alergické reakce.

Během alergického projevu je vhodné přerušit příjem potravy a zvýšit příjem tekutin.

V závažnějších případech může být podán jednorázově nebo několik dní po sobě Urbazon (methylprednisolon) – kortikosteroid, který rychle a účinně tlumí imunitní reakci a zvládá alergické příznaky.

Vážnější případy spojené s rozvojem anafylaktického šoku a otokem dýchacích cest vyžadují okamžitý lékařský zásah kvůli svému potenciálně život ohrožujícímu průběhu.

Lidé s anamnézou silných reakcí typu anafylaxe by měli dodržovat přísnou dietu a často absolvovat krátké školení, jak si sami aplikovat Urbazon a/nebo epinefrin, aby zastavili řetězec reakcí vedoucí k anafylaktickému šoku včas.

Pokud si opakovaně všímáte reakcí po konzumaci konkrétních potravin, je vhodné konzultovat alergologa za účelem potvrzení a určení konkrétního alergenu. Tak se můžete vyhnout neúmyslnému požití potraviny, která ho obsahuje, a snížit riziko závažných alergických reakcí.

Není vhodné otálet, protože alergické reakce mají s časem tendenci sílit a imunitní systém začíná produkovat stále více zánětlivých mediátorů.

Riziko vzniku anafylaktického šoku se zvyšuje po každém výskytu alergických příznaků a podráždění konkrétním alergenem. Proto je vhodné konzultovat odborníka již po prvním projevu alergie na určitou potravinu nebo při podezření na ni.