Průjem: Možné příčiny a komplikace

Průjem je patologický proces, který vzniká v důsledku působení různých patogenních činitelů.

Pro průjem je typické vylučování vodnaté stolice více než 3× denně.

Nadměrné množství tekuté stolice vede k velké ztrátě tekutin a elektrolytů, což následně způsobuje poruchy acidobazické rovnováhy v těle.

Průjem mění barvu a zápach stolice. Často bývá doprovázen zvracením, vysokou teplotou a sníženým příjmem potravy i tekutin.

Průjem může být dvojího typu – akutní a chronický.

Akutní vzniká náhle a trvá obvykle do 2 týdnů, přičemž jeho nejčastější příčinou je virová infekce.

Chronický průjem má různé příčiny a jeho trvání obvykle přesahuje 2 týdny.

V našich zeměpisných šířkách se pojmy „rozhozený žaludek“ a „průjem“ často používají zaměnitelně, ale ve skutečnosti označují dvě odlišné věci.

„Rozhozený žaludek“ je obecnější pojem, který se může vztahovat na jakékoli narušení normálního fungování organismu, včetně zažívacích potíží, které často zahrnují průjem, ale jsou doprovázeny nevolností a bolestí.

Průjem je konkrétní medicínský stav, který se vyznačuje častým nutkáním na stolici s řídkou konzistencí.

Stručně řečeno, průjem je symptom, zatímco „rozhozený žaludek“ může být širší diagnózou nebo subjektivním pocitem.

Průjem patří mezi nejčastější zažívací potíže, které postihují lidi všech věkových skupin po celém světě.

Ačkoli je ve většině případů krátkodobý a přechází bez vážnějších následků, může být signálem hlubších patologických změn a vést k těžké dehydrataci – zejména u malých dětí a starších osob.

Proto je velmi důležité rozpoznat možné příčiny jeho vzniku a vědět, kdy vyhledat lékařskou pomoc.

Hlavní příčinou průjmu je virová infekce, která napadá gastrointestinální trakt (gastroenteritida). Většina lidí ji zná jako „střevní virus“ nebo „žaludeční chřipka“. Průjem však může mít i mnoho jiných příčin.

Některé z nich jsou uvedeny níže.

Infekce

Nejčastějšími původci skutečného průjmu jsou infekční onemocnění:

• Viry (norovirus, rotavirus)

• Bakterie (Salmonella, Escherichia coli)

• Někteří parazité (Giardia, Entamoeba histolytica a další)

Nejčastější příčinou průjmu u dospělých je infekce norovirem, zatímco u dětí je nejčastějším původcem rotavirová infekce.

Otrava jídlem

Velmi častou příčinou průjmu je konzumace kontaminovaných potravin nebo nápojů. Otravy jídlem, které vznikají přítomností bakterií nebo jejich toxinů, patří také mezi infekční průjmy.

„Průjem cestovatelů“ spadá do této skupiny alimentárních infekcí. Vzniká při cestování do oblastí s nízkou hygienou či špatnými sanitárními podmínkami.

Potravinové intolerance

Pokud trpíte intolerancí laktózy, objevuje se u vás průjem po konzumaci mléčných výrobků. Důvodem je neschopnost organismu strávit laktózu, která se v nich nachází.

U jiných lidí se potíže objevují při nesnášenlivosti fruktózy – cukru obsaženého v medu a ovoci.

Celiakie je další typ potravinové intolerance, kdy organismus reaguje na bílkovinu obsaženou v pšenici – lepek. Jeho příjem může rovněž vyvolat průjem.

Chronická zánětlivá onemocnění střev

Přítomnost chronických zánětlivých onemocnění střev se velmi často projevuje opakovaným průjmem, který se někdy střídá se zácpou.

Mezi tato onemocnění patří:

• Syndrom dráždivého tračníku (IBS)

• Crohnova choroba

• Chronická ulcerózní kolitida (CUK)

U těchto onemocnění se vyskytují vředy a zánětlivé procesy ve střevní sliznici, které kromě průjmových stolic bývají doprovázeny také přítomností krve ve stolici. Stres a úzkost mohou tyto příznaky dále zhoršovat.

Léky

Průjem je častým nežádoucím vedlejším účinkem při užívání mnoha léků.

Při antibiotické léčbě dochází často ke zničení nejen škodlivých mikroorganismů, ale i přirozené střevní mikroflóry. To může vést ke zvýšené střevní motilitě (zrychlení činnosti střev) a následně k průjmu.

Dlouhodobé užívání některých antibiotik může způsobit stav zvaný pseudomembranózní kolitida, vyvolaný bakteriemi rodu Clostridium. Jde o závažné onemocnění, jehož zvládnutí vyžaduje značné úsilí i čas.

Užívání antacid obsahujících soli hořčíku, stejně jako některých léčiv a terapií proti rakovině či léků na kontrolu hladiny cukru v krvi, může rovněž vést ke vzniku průjmu.

Stres a úzkost

Emocionální stres a úzkost mohou přispívat k urychlenému střevnímu pasáži a narušení činnosti střev v důsledku zvýšeného uvolňování noradrenalinu a kortizolu.

Z patofyziologického hlediska vznik průjmu souvisí s nerovnováhou v regulaci normálních procesů probíhajících ve střevním lumen – absorpce vody a sekrece tekutin.

Střeva hrají klíčovou roli při udržování vodně-elektrolytové rovnováhy v těle. Jejich funkce však může být narušena.

Příčiny mohou spočívat v jednom nebo více z následujících mechanismů:

• Zvýšená sekrece:Některé látky, nejčastěji infekčního původu, mohou přímo stimulovat sekreci chloridů ve střevě, což vede ke zvýšené ztrátě tekutin stolicí.

• Snížená absorpce vody: Zánětlivé procesy a jiná poškození střevní sliznice mohou výrazně omezit schopnost vstřebávání vody z lumen střeva do krevního řečiště.

• Osmotická nerovnováha: Příjem různých látek – nejčastěji cukerných alkoholů nebo polyolů (sorbitol, glycerol, mannitol a laktóza) – a některých léků může osmoticky „přitahovat“ tekutiny zpět do střevního lumen, což vede k řídké stolici.

• Porucha střevní motility (urychlený střevní pasáž): Rychlá peristaltika a zrychlené procházení potravy a tekutin střevem výrazně zkracují dobu kontaktu s jeho stěnou. Výsledkem je snížené vstřebávání živin a zvýšené vylučování tekutin ve formě průjmu.

Nesmíme zapomínat ani na poruchy střevní mikroflóry, tedy nerovnováhu mezi střevními bakteriemi. Tento disbalanc se nejčastěji objevuje po prodělaných infekcích nebo antibiotické léčbě a může narušit normální trávicí procesy a vést k průjmu.

Těžké průjmy mohou způsobit dehydrataci organismu, která může být život ohrožující, pokud není včas léčena.

Dehydratace se často vyskytuje u malých dětí a starších osob s oslabeným imunitním systémem.

Příznaky dehydratace zahrnují:

• Nadměrná žízeň

• Snížené močení

• Sucho v ústech a suchá pokožka

• Únava

• Tmavě zbarvená moč

• Slabost a závratě.

Při výskytu výše uvedených příznaků, zejména pokud se zhoršují nebo přetrvávají, je vhodné konzultovat stav s lékařem – specialistou. Doporučí vhodnou léčbu, pomůže obnovit normální střevní mikroflóru a upravit elektrolytovou nerovnováhu.

Děti jsou obzvláště náchylné k průjmům a dehydrataci.

Podle údajů WHO (Světové zdravotnické organizace) jsou průjem a s ním spojené komplikace odpovědné za přibližně 1 z 9 úmrtí dětí ročně. To řadí průjem na druhé místo mezi příčinami úmrtí dětí mladších pěti let. Hlavním důvodem vysoké dětské úmrtnosti při těchto stavech je to, že děti mnohem snadněji rozvinou těžkou dehydrataci kvůli menšímu objemu těla a rychlejšímu rozvratu tekutin v organismu.

Pokud zaznamenáte příznaky dehydratace u svého dítěte, je důležité okamžitě vyhledat lékařskou pomoc.

Příznaky, které mohou naznačovat, že dítě trpí dehydratací, zahrnují:

• Snížené močení nebo úplná absence moči

• Bolest hlavy

• Suchá ústa a rty

• Absence slz při pláči

• Vpadlé oči

• Únava a ospalost

• Vpadlá fontanela (měkké místo na hlavě kojenců)

• Podrážděnost a neobvyklé chování.

Při výskytu těchto příznaků je nutné poradit se s pediatrem nebo vyhledat akutní lékařskou pomoc. Těžká dehydratace u dětí může vést k vážným zdravotním problémům, jako je selhání ledvin, a vyžaduje rychlou léčbu.

Příznaky průjmu se mohou lišit délkou trvání i intenzitou a často se mohou vyskytovat v kombinaci.

Zde jsou některé z nejčastějších doprovodných příznaků průjmu:

• Časté chození na toaletu – při průjmu je počet stolic vyšší než obvykle – obvykle tři nebo vícekrát denně. To je způsobeno zrychleným pohybem obsahu střevem, který brání normálnímu vstřebávání vody.

• Křeče a bolest břicha – střevní křeče způsobují pocit ostré nebo tupé bolesti břicha. Bolest se může objevit před stolicí a poté ustoupit. U těžších forem průjmu však bolest přetrvává.

• Nadýmání – pocit nafouklého a roztaženého břicha vzniká v důsledku nahromadění plynů nebo tekutin ve střevech. Nadýmání je způsobeno porušeným trávením nebo kvašením nestrávené potravy.

• Příznaky dehydratace – při častém průjmu tělo ztrácí vodu a elektrolyty. Mezi příznaky patří sucho v ústech, silná žízeň, závratě, zřídka močení, tmavá moč, únava a další. Těžké případy dehydratace a jejich komplikace jsme si popsali výše v článku.

• Nevolnost – pocity na zvracení a zvracení mohou průjem doprovázet, zejména pokud je způsoben infekcí nebo otravou jídlem. Někdy vede ke zvracení, které stav ještě zhoršuje.

• Zvýšená teplota – při průjmu způsobeném virem, parazitem nebo bakterií se může objevit zvýšená teplota (nad 38 °C). Vysoká teplota signalizuje boj imunitního systému s infekčním agens.

Abyste se s průjmem vypořádali, je nutné se neustále hydratovat nebo užívat perorální rehydratační roztoky.

Dodržujte dietu s lehce stravitelnými potravinami, jako jsou banány, pyré, toustový chléb a rýže.

Vyhněte se mléčným výrobkům, tučným a pikantním jídlům.

Můžete užívat léky proti průjmu bez lékařského předpisu, ale měli byste se poradit s odborníkem, pokud začnete mít horečku nebo zaznamenáte přítomnost krve ve stolici.

Je vhodné užívat probiotika, protože tím chráníte střevní mikroflóru a snižujete nutkání na stolici.

Je třeba vyhledat lékařskou pomoc, pokud průjem nepřejde během více než dvou dnů po užití léků na jeho zastavení. Dodržujte dobrou osobní hygienu, abyste zabránili šíření infekce.

Lékařskou pomoc byste měli vyhledat při průjmu v případě:

• Příznaků dehydratace – sucho v ústech, snížené močení nebo celková slabost.

• Vysoké teploty – nad 38 °C.

• Změn ve stolici – přítomnost krve nebo hlenu.

• Silné bolesti břicha nebo zvracení – silná bolest brání příjmu dostatečného množství tekutin.

• Průjem u kojenců nebo malých dětí – zejména pokud je spojen s horečkou nebo celkovou slabostí.

• Starší lidé nebo osoby s chronickými onemocněními – u starších osob je vysoké riziko komplikací a delšího trvání obtíží, což zvyšuje riziko dehydratace.

Průjem je běžný stav, který může být způsoben různými faktory, včetně infekcí, otravy jídlem, stresu nebo chronických onemocnění trávicího systému.

Velmi často se objevuje kombinace zvracení a průjmu, zejména při potravinových toxikoinfekcích.

Přestože je průjem obvykle krátkodobý a nevyžaduje specializovanou léčbu, může vést k vážným komplikacím, jako je dehydratace – zejména u dětí, starších osob a lidí s oslabeným imunitním systémem.

Aby se předešlo komplikacím, je důležité udržovat dostatečnou hydrataci, vyhýbat se těžkým jídlům a vyhledat lékařskou pomoc, pokud se příznaky zhoršují nebo přetrvávají.

Včasné rozpoznání příčin průjmu a správná léčba jsou klíčové pro zotavení a prevenci závažných následků.

Co znamená časté vyprazdňování bez průjmu a kdy je důvod k obavám?

Časté vyprazdňování bez průjmu může naznačovat změny v trávení, jako je zvýšená činnost střev nebo začínající průjem. Pokud je stolice normální a nejsou přítomny jiné příznaky, jako bolest či křeče v břiše, obvykle není důvod k obavám. Pokud však změny ve frekvenci vyprazdňování přetrvávají delší dobu, je vhodné poradit se s lékařem.

Jak si poradit s průjmem a zvracením doma?

Při průjmu a zvracení je důležité udržovat dostatečnou hydrataci pomocí vody, elektrolytových roztoků nebo domácích vývarů. Doporučuje se klid na lůžku, vyhýbat se tučným a pikantním jídlům a volit lehce stravitelnou stravu, jako je rýže nebo banány. Pokud příznaky trvají déle než 48 hodin nebo se objeví známky dehydratace, vyhledejte lékařskou pomoc.

Které domácí recepty mohou pomoci při průjmu?

Tradiční domácí recepty a bylinky pro domácí léčbu průjmu zahrnují použití heřmánkového a mátového čaje, které zklidňují žaludek a uvolňují křeče. Další oblíbené metody jsou konzumace nastrouhaného jablka nebo rýžové vody, které pomáhají obnovit rovnováhu ve střevech a zmírňují příznaky průjmu.

Zdroje:

• https://www.hopkinsmedicine.org/health/conditions-and-diseases/diarrhea

• https://www.mayoclinic.org/diseases-conditions/diarrhea/symptoms-causes/syc-20352241