Trávicí soustava člověka je jedním ze základních systémů organismu, který se skládá z nemalého počtu orgánů pracujících v naprosté synchronizaci. Její funkce jsou nenahraditelné a životně důležité pro udržení života.
V tomto blogovém příspěvku vás seznámíme s jejím uspořádáním a způsobem fungování, abychom pomohli s prevencí různých onemocnění a optimalizovali její funkce.
Funkce trávicí soustavy
Trávicí soustava vykonává řadu důležitých a nenahraditelných funkcí pro organismus, které by samy o sobě stačily na sepsání celé učebnice.
Stručně vám představujeme hlavní funkce trávicí soustavy pro lidské tělo:
-
Příjem potravy z okolního prostředí
-
Mechanické rozmělnění potravy – už v dutině ústní hraje žvýkací aparát (čelisti a zuby) roli při rozmělnění potravy na menší částice, aby se k jednotlivým složkám potravy snáze dostaly chemické látky (kyseliny a enzymy).
-
Chemické rozkládání – hlavní proces trávení je chemický, při kterém enzymy a kyselina chlorovodíková reagují s živinami, jako jsou tuky, bílkoviny a sacharidy. Tyto látky se tak rozkládají na menší částice, které jsou pro tělo lépe vstřebatelné.
-
Vstřebávání živin – proces probíhá v tenkém střevě, kde již rozložené molekuly živin procházejí aktivním nebo pasivním transportem do krevního oběhu a dostávají se do všech částí těla.
-
Vstřebávání vody – probíhá především v tlustém střevě.
-
Vylučování odpadních látek – nestrávené zbytky a produkty bakteriální fermentace spolu s epiteliálními buňkami a bakteriemi jsou vylučovány ve formě stolice.
-
Ochrana před patogeny – trávicí soustava je jednou z hlavních bariér organismu proti škodlivým mikroorganismům z okolního prostředí a je mimořádně důležitá pro silnou imunitu.
Trávicí soustava je složitá co do struktury i organizace, a proto je důležité ji udržovat v dobrém stavu, aby mohla po celý život co nejlépe plnit své funkce.
Struktura a anatomie lidské trávicí soustavy
Podle funkce a anatomie se orgány trávicí soustavy dělí na dvě části – orgány horního gastrointestinálního traktu (horní GIT) a orgány dolního trávicího traktu (dolní GIT).
Zde se podíváme na obě skupiny orgánů.
Horní gastrointestinální trakt
Horní gastrointestinální trakt začíná ústy. Čelisti, zuby a jazyk tvoří strukturu a funkčnost ústní dutiny, kam potrava nejprve vstupuje a je mechanicky rozmělněna. S pomocí slinných žláz se potrava smísí se slinami, aby bylo její polykání a posun do nižších částí trávicí soustavy snazší. Ve slinách je obsažen enzym amyláza, který již v ústech zahajuje proces chemického rozkladu sacharidů.
Jícen je dutý orgán trávicí soustavy. Po polknutí potravy smíchané se slinami prochází jícnem. Jeho funkce je pouze transportní a nepodílí se na samotném trávicím procesu. Po celé své délce má tři fyziologická zúžení a končí svalovým prstencem – gastroezofageálním svěračem. Po jeho uvolnění se potrava dostává do žaludku.
Žaludek je dutý svalový břišní orgán, ve kterém se tvoří kyselina chlorovodíková a enzym pepsin, jenž zahajuje rozklad bílkovin. Žaludek má složitou strukturu. Jeho sliznice má schopnost se sama chránit před kyselinou chlorovodíkovou tím, že vylučuje mucinový sekret, který slouží jako bariéra. Skládá se z kardie, těla, pyloru a fundu (dno). Na konci žaludku se nachází svalový prstenec nazývaný pylorus, který propouští potravu po částech do duodena (dvanáctníku).
Duodenum, známý také jako dvanáctník, je počáteční část tenkého střeva, kde žlučník a slinivka břišní vylučují své žlučové soli a enzymy, které jsou zodpovědné za další rozklad živin. Právě zde začínají zásadní trávicí procesy.
Dolní trávicí trakt
Dolní gastrointestinální trakt se skládá z tenkého a tlustého střeva.
Jejunum je část tenkého střeva. Zde probíhá většina rozkladu živin na malé molekuly, jako jsou mastné kyseliny, mono- a disacharidy, aminokyseliny atd. Zároveň zde dochází k jejich následnému vstřebávání.
Ileum představuje koncovou část tenkého střeva, kde se dokončuje vstřebávání a přechod zbytků potravy a fermentačních produktů do tlustého střeva.
Tlusté střevo má celkovou délku až cca 1,5 metru, někdy více, a skládá se z ceka (slepého střeva), vzestupného tračníku, příčného tračníku, sestupného tračníku, esovité kličky a rekta (konečníku). V tlustém střevě se vstřebávají tekutiny a elektrolyty. Zde se formují stolice. Rektum slouží k uchování vytvořené stolice. Na jeho konci se nachází anus, který je obklopen svalovým svěračem (análním svěračem). Ten je ovládán vůlí a slouží k vylučování stolice a vyprázdnění rekta.
Další orgány trávicí soustavy
Játra jsou složitě uspořádaný parenchymatózní orgán, který plní v těle mnoho různorodých funkcí. Jednou z nich je tvorba žluči bohaté na žlučové kyseliny (soli). Ty se skladují ve žlučníku.
Žlučník je malý dutý orgán, který se nachází v těsném kontaktu se spodní částí jater a slouží k uchovávání žlučových kyselin. Ty hrají velmi důležitou roli při trávení tuků a metabolismu cholesterolu, přičemž se po jídle uvolňují do dvanáctníku.
Slinivka břišní (pankreas) je parenchymatózní orgán se složitou anatomickou stavbou. Má exokrinní i endokrinní funkci. Skládá se z hlavy, těla a ocasu, přičemž pro trávicí soustavu (exokrinní funkci) jsou důležité hlava a ocas. V nich se tvoří proteolytické enzymy (štěpí bílkoviny), enzym lipáza (štěpí tuky) a amyláza (štěpí sacharidy).
Vhodné doplňky pro trávicí soustavu
Zázvor - Bylinná tinktúra
Zdravý žaludek, silná imunita a rychlý metabolismus
Onemocnění trávicí soustavy
Trávicí soustava je složitě uspořádaná a skládá se z mnoha orgánů, které nepřetržitě spolupracují, aby se staraly o potřeby našeho těla.
Právě proto trávicí soustava trpí mnoha patologickými stavy a nemocemi. Liší se podle patogeneze, příčin a podle druhu zasažených orgánů.
Zde se podíváme na různá onemocnění a stavy trávicí soustavy podle druhu postižených orgánů.
Nemoci jícnu
Gastroezofageální refluxní choroba (GERD) představuje reflux (zpětný tok) žaludečního obsahu (kyselin) ze žaludku do jícnu. To způsobuje „pálení žáhy“, pocit pálení za hrudní kostí a zánět distální části jícnu.
Barrettův jícen je onemocnění, které vzniká jako následek neléčeného GERD. Jedná se o onemocnění projevující se změnami ve sliznici orgánu. Barrettův jícen nese zvýšené riziko vzniku rakoviny jícnu.
Nemoci žaludku
Chronická gastritida je zánět žaludeční sliznice, který přetrvává dlouhou dobu. Nejčastější příčinou je nezdravý životní styl, zejména nevhodná strava, škodlivé návyky a infekce bakterií Helicobacter pylori.
Žaludeční vřed je poškození celé vrstvy žaludeční stěny. Nejčastějšími příčinami jsou neléčená gastritida, užívání léků a infekce Helicobacterem. Nemoc se projevuje nevolností, zvracením, úbytkem hmotnosti a nechutenstvím.
Komplikace žaludečního vředu jsou vždy potenciálně život ohrožující. Může jít o akutní krvácení nebo perforaci, přičemž druhé vždy vyžaduje urgentní chirurgický zákrok.
Nemoci jater, žlučníku a slinivky
Steatóza jater je stav, při kterém dochází k hromadění tuku v játrech. Steatóza je známkou toho, že játra jsou přetížená a neplní své funkce správně.
Cirhóza je progresivní onemocnění, při kterém dochází k destrukci jaterní tkáně jak po stránce struktury, tak funkce. Příčiny cirhózy mohou být zneužívání alkoholu, léky nebo hepatitida.
Žlučové kameny jsou onemocnění žlučníku, při kterém se v důsledku různých faktorů tvoří kameny a písek. Jejich přítomnost způsobuje bolestivé záchvaty (žlučníkové koliky), bolesti a záněty. Při častých záchvatech se doporučuje chirurgické odstranění orgánu z důvodu rizika komplikací.
Nemoci střev
Celiakie je autoimunitní onemocnění, při kterém tělo vytváří protilátky proti buňkám střevní sliznice pod vlivem lepku – bílkoviny z pšenice. Projevuje se zánětem, nadýmáním, bolestmi, průjmem a narušeným trávením a vstřebáváním.
Crohnova choroba je chronické autoimunitní onemocnění, které postihuje různé části trávicí soustavy, nejčastěji však ileum, proto se jí také říká terminální ileitida. Dochází k funkčním a strukturálním změnám střevního traktu, které významně snižují kvalitu života nemocného.
Syndrom dráždivého tračníku je funkční porucha, při které si pacienti stěžují na bolesti břicha, křeče, nadýmání, průjem a/nebo zácpu. U tohoto stavu nejsou zjištěny strukturální ani morfologické změny střev.
Divertikulóza se vyznačuje tvorbou malých kapes (divertiklů) ve stěnách tlustého střeva, nejčastěji v oblasti esovité kličky, které se někdy mohou zanítit a způsobit bolest. Ve vzácnějších případech může dojít k perforaci střeva, tvorbě abscesu nebo rozvoji akutní peritonitidy, což vyžaduje okamžitý chirurgický zákrok.
Rakovina tlustého střeva je čím dál častější onemocnění, které je spojováno s nesprávným stravováním i genetickou predispozicí. Při pozdním záchytu může výrazně zkrátit délku života.
Jakého lékaře navštívit při podezření na problém s trávicí soustavou
Často kladené otázky
Je trávicí soustava důležitá pro imunitu?
Ano, silná imunita do značné míry závisí na zdraví trávicí soustavy, a zejména střev.
Který specialista se zabývá problémy trávicí soustavy?
Gastroenterolog je odborník zabývající se problémy a nemocemi gastrointestinálního traktu.
Jaké jsou komplikace při vředové chorobě?
Akutní krvácení ze žaludku/dvanáctníku nebo jejich perforace, což vyžaduje urgentní chirurgický zákrok.
Zanechte komentář