Vysoká teplota: Kdy byste se měli začít znepokojovat?

Tělesná teplota jekvantitativní měřítko tepelného stavu organismu, které odráží rovnováhu mezi tvorbou a ztrátou tepla. Je určována metabolickými procesy v těle a řízena hypotalamem – centrem termoregulace v mozku.

Fyziologické mechanismy regulace ji udržují v přijatelných mezích, které se u zdravých dospělých obvykle pohybují od 36,1 do 37,5 stupňů. Základními mechanismy jsou dva – tvorba tepla a jeho ztráta.

Tvorba tepla je výsledkem metabolické aktivity buněk, zejména jaterních a svalových, zatímco ztráta tepla probíhá prostřednictvím konvekce, radiace, vypařování a vedení.

Normální hodnoty tělesné teploty se mohou lišit v závislosti na různých faktorech. Za průměrnou normální tělesnou teplotu se považuje hodnota od36,5 do 37,0 °C.

Fyziologické faktory jako cirkadiánní rytmy, věk, pohlaví a fyzická aktivita mohou naměřenou hodnotu ovlivnit. Například teplota je nižší ráno a vyšší večer, u žen se pak mění během menstruačního cyklu.

Odchylky tělesné teploty mohou být ukazatelem infekcí, zánětlivých procesů, neurologických poruch nebo endokrinních onemocnění.

Proto je její přesné měření a interpretace zásadní v lékařské praxi.

Vysoká tělesná teplota se obvykle považuje za nad 38 °C, přičemž hodnoty nad 39–40 °C mohou být nebezpečné, zejména u malých dětí, starších osob a lidí s chronickými onemocněními.

Podle hodnot naměřených teploměrem se tělesná teplota dělí následovně:

• Subfebrilní teplota – 37,1 – 38,0 °C.

• Febrilní teplota (horečka) – 38,1 – 39,0 °C.

• Vysoká teplota – 39,1 – 41,0 °C.

• Hyperpyrexie (život ohrožující teplota) – nad 41,0 °C.

Přestože zvýšená teplota sama o sobě představuje obranný mechanismus organismu proti infekcím, příliš vysoké hodnoty nebo její dlouhodobé udržování mohou vést k dehydrataci, vyčerpání a závažným komplikacím, jako jsou křeče či selhání orgánů.

Příčiny vysoké teploty zahrnují:

• Virové a bakteriální infekce

• Zánětlivá onemocnění

• Autoimunitní reakce

• Úžeh

• Nežádoucí reakce na léky

• Některé zhoubné procesy.

Kromě zvýšené teploty se často pozorují:

• Třesavka

• Pocení

• Bolest hlavy

• Svalové bolesti

• Únava

• Ztráta chuti k jídlu

• Dehydratace.

Snižování teploty u dětí a dospělých vyžaduje opatrný přístup a sledování celkového stavu.

Základní rady při vysoké teplotě zahrnují:

• Dostatečná hydratace

• Odpočinek

• Nošení lehkého oblečení

• Používání fyzikálních metod ochlazování (např. studené obklady)

• V případě potřeby užití antipyretik, jako je paracetamol nebo ibuprofen.

Je důležité sledovat varovné příznaky jako je silná dušnost, zmatenost, nemožnost přijímat tekutiny nebo teplota, která neklesá navzdory léčbě, protože v takových případech je nutná okamžitá lékařská pomoc.

Nízká tělesná teplota neboli hypotermie se obvykle považuje za teplotu pod 35 °C.

Ačkoli u některých lidí, zejména starších a těch s pomalejším metabolismem, mohou být mírně snížené hodnoty normální, teploty pod 33 °C jsou nebezpečné. Mohou vést k vážným následkům, včetně srdeční arytmie, ztráty vědomí a dokonce selhání orgánů.

Příčiny nízké tělesné teploty zahrnují:

• Dlouhodobé vystavení chladu

• Těžké infekce (sepse)

• Hormonální poruchy (hypotyreóza, nedostatečnost nadledvin)

• Podvýživa

• Těžká dehydratace

• Onemocnění nervového systému

• Nežádoucí účinky některých léků.

Doprovodné příznaky často zahrnují:

• Třesavka

• Bledá a studená kůže

• Zpomalená srdeční frekvence

• Zmatek

• Ospalost

• Narušená koordinace.

Základní rady při nízké teplotě jsou zahřívání těla pomocí vrstveného oblečení, pití teplých nápojů (ale ne alkoholu) a vyhýbání se prudkým změnám teplot. V těžkých případech je nutné okamžitě vyhledat lékařskou pomoc, zejména pokud je člověk v bezvědomí nebo vykazuje známky hypothermického šoku.

Vysoká teplota u dětí bez dalších příznaků může mít různé příčiny, některé jsou neškodné a jiné vyžadují pozornost.

Nejčastěji je způsobena virovými nebo bakteriálními infekcemi, které se zatím neprojevily jinými příznaky.

Růst zubů u kojenců může také mírně zvýšit teplotu, ale obvykle nepřesahuje 38 °C.

Očkování často vyvolává přechodné zvýšení teploty jako normální imunitní odpověď.

Přehřátí z přílišného oblečení nebo vysoké okolní teploty může být rovněž příčinou, zejména u miminek, která ještě nedokážou dobře regulovat svou tělesnou teplotu.

Ve vzácnějších případech může být vysoká teplota bez dalších příznaků prvním signálem závažnějších stavů, jako jsou infekce močových cest, autoimunitní onemocnění nebo dokonce počáteční fáze meningitidy.

Pokud teplota přesahuje 39 °C, trvá déle než 2–3 dny nebo je doprovázena letargií, podrážděností či odmítáním tekutin, je důležité vyhledat lékařskou pomoc.

Měření tělesné teploty lze provádět několika způsoby, přičemž výběr závisí na věku člověka, dostupných prostředcích a požadované přesnosti.

Základní metody měření jsou:

• Orálně (v ústech)– často používaná metoda u dětí starších 4–5 let a dospělých. Teploměr se vloží pod jazyk a ústa se nechají zavřená. Poskytuje přesné výsledky, ale může být zkreslená, pokud osoba předtím konzumovala teplé či studené jídlo a nápoje.

• Rektálně (v konečníku)– nejpřesnější metoda, zejména u malých dětí a kojenců. Měří vnitřní tělesnou teplotu, ale je invazivnější a vyžaduje opatrnost. Rektální teplota bývá obvykle o 0,5 °C vyšší než orální.

• V podpaží (axilárně) – nejjednodušší, ale také nejméně přesná metoda, protože teplota kůže může být ovlivněna okolním prostředím. Vhodná pro běžná měření, ale při podezření na horečku je dobré potvrdit ji jinou metodou.

• Tympanicky (v uchu) – infračervený teploměr měří teplotu v zvukovodu. Rychlá a pohodlná metoda, ale může být nepřesná, pokud je v uchu ušní maz nebo není teploměr správně umístěn.

• Na čele (přes pokožku čela) – používá se infračervený bezkontaktní teploměr. Pohodlný pro rychlé měření, zejména u malých dětí, ale může být ovlivněn okolní teplotou a vlhkostí.

• Temporálně (na spánku) – podobné měření jako na čele, ale využívá infračervenou technologii, která zaznamenává teplotu arteriální krve v této oblasti. Přesnost je vyšší než u axilární metody, ale nižší než u rektální.
  

Při každém měření je důležité použít vhodný teploměr, dodržovat pokyny k použití a mít na paměti, že normální tělesná teplota se může mírně lišit v závislosti na zvolené metodě měření.

Návštěva lékaře je doporučena při výskytu určitých příznaků, které mohou signalizovat závažné onemocnění nebo komplikaci.

Zde jsou některé situace, kdy byste měli vyhledat lékařskou pomoc:

• Teplota nad 39–40 °C, která neklesá navzdory užívání antipyretik.

• Teplota trvající déle než 3 dny bez zlepšení.

• Febrilní křeče u dětí.

Doprovodné příznaky, které byste měli sledovat a které mohou upozornit na vážnější onemocnění, jsou:

• Problémy s dýcháním – těžké nebo obtížné dýchání, sípání, dušení, silný kašel, zejména s krvavým nebo hnisavým sputem, bolest na hrudi při dýchání.

• Celkové příznaky zhoršení – silná slabost, zmatenost nebo ztráta vědomí, zrychlený tep nebo závrať, nemožnost přijímat tekutiny a známky dehydratace (suchá ústa, tmavá moč, snížené močení).

• U dětí a kojenců – teplota nad 38 °C u novorozenců (do 3 měsíců), dlouhodobý pláč, letargie nebo odmítání potravy, vpadlá nebo vyklenutá fontanela u kojenců.

• Další varovné příznaky – přetrvávající nevolnost, zvracení nebo silná bolest břicha, nevysvětlitelná kožní vyrážka, zejména pokud je doprovázena vysokou horečkou, silná bolest kloubů nebo svalů bez zjevné příčiny.

Při podezření na závažný stav nebo pokud se příznaky zhoršují, neodkládejte konzultaci s lékařem.

Je normální mít tělesnou teplotu 36 stupňů?

Ano, i když se běžné hodnoty u lidí pohybují mezi 36,5 a 37 stupni, mohou kolísat během dne, podle stavu organismu a metody měření.

Kdy mluvíme o nebezpečné tělesné teplotě?

Hodnoty nad 39 stupňů se považují za nebezpečné a je nutné je okamžitě zvládnout.

Může být zvýšená teplota nad 38 stupňů bez příčiny?

Ne, v těchto případech se nejčastěji jedná o infekce, které se ještě klinicky nerozvinuly.

Zdroje:

https://www.nhs.uk/conditions/fever-in-adults/

https://my.clevelandclinic.org/health/symptoms/10880-fever