Zadržování vody v organismu: Příznaky a příčiny

Zadržování tekutin (edém) je stav, který je výsledkem narušené rovnováhy mezi vylučovanými a zadržovanými tekutinami. Výsledkem je jejich hromadění v určitých částech těla, nejčastěji v podkožní tukové vrstvě.

Ve většině případů je tento jev způsoben narušenou homeostázou těla a změnami v krevním a lymfatickém systému, stejně jako hormonálními nerovnováhami.

Retence vody ve většině případů postihuje určité části těla.

Kromě lokalizovaných otoků a retence vody může být stav také generalizovaný. Tento stav se nazývá anasarkaa je nejčastěji způsoben nízkou hladinou albuminu v krvi (typické při poruše jaterní funkce) nebo jako důsledek srdečního selhání.

Tekutiny se někdy mohou zadržovat také v tělních dutinách – hrudní a břišní. Příčiny bývají různé, obvykle však vážné a s nepříznivou prognózou.

V této části textu se podíváme na části těla, ve kterých se nejčastěji zadržuje voda.

Nohy

Nohy, zejména oblast bérců a kotníků, jsou nejčastějšími místy zadržování vody.

Retence vody v nohách se týká především lidí, kteří tráví dlouhou dobu ve statické poloze – ve stoje nebo vsedě. Příčinou je narušený žilní oběh, který v kombinaci s gravitací vede k hromadění tekutin v podkoží. To se projevuje charakteristickými otoky dolních končetin.

Někdy může být příčinou i porucha pumpovací funkce srdce – srdeční selhání.

Břicho

Břicho je další oblastí, kde dochází často k zadržování vody.

Zadržování vody v břiše a bederní oblasti je důsledkem zadržování sodíkua nadměrného příjmu kuchyňské soli, ale může být způsobeno i hormonálními změnami, jako jsou vysoké hladiny kortizolu nebo prolaktinu.

Stehna

Otoky a zadržování vody ve stehnech se nejčastěji vyskytují u žen. Příčinou je hormonální kolísání.

Obličej a oční víčka

U obličeje a víček jsou typické otoky při alergiích. Mohou se objevit také při dehydrataci nebo problémech s ledvinami. Retence vody v obličeji, zejména kolem očí, je navíc specifická pro onemocnění ledvin.

Ruce a prsty

Otoky rukou a prstů, kromě zánětlivých stavů, jsou typické při některých poruchách hormonální homeostázy v těle.

Tyto části těla otékají také při nadměrném příjmu soli a zadržování sodíku.

Zadržování vody může být důsledkem různorodých faktorů, které se liší svou závažností. Vyžadují různé přístupy k nápravě otoků.

Podíváme se na některé z hlavních příčin zadržování vody.

Alimentární (stravovací) faktory

Stravovací faktory jsou častou příčinou retence vody.

Nadměrná konzumace kuchyňské soli vede ke zadržování vody. To se projevuje otoky určitých oblastí a zvýšením podkožní retence vody.

Nedostatečný příjem tekutin (dehydratace), ačkoli to zní paradoxně, může rovněž vést k zadržování vody. Když nepřijímáme dostatek tekutin, v těle dochází k hormonálním reakcím, které vedou k retenci vody pro udržení zásob.

Nedostatek minerálů jako draslík a hořčík může také vést ke zadržování vody. Tyto minerály hrají roli v regulaci vodně-slané rovnováhy, a jejich nedostatečný příjem může vést k retenci tekutin v těle.

Při některých potravinových intolerancích se rovněž objevuje zadržování. Příkladem je intolerance na laktózu nebo lepek.

Hormonální poruchy a změny

Hormonální poruchy a změny mohou také vést k zadržování vody.

Mnoho žen uvádí, že pociťují otoky břicha, prsou a stehen před nebo během menstruace. Obvykle jsou výsledkem změn hladin hormonů estrogenu a progesteronu.

Hormonální změny, poruchy lymfatického odtoku a žilní funkce během těhotenství vedou k retenci tekutin, zejména v dolních končetinách. Nejvýraznější jsou v oblasti bérců, kotníků a chodidel.

Během menopauzy snížené hladiny estrogenu, zejména v počátečních fázích, způsobují odpovídající změny v regulaci tekutin a vedou k otokům.

Při stavech jako je hyperkorticismus,patologicky zvýšené hladiny kortizolu vedou k výrazné retenci vody, nejvíce patrné v oblasti obličeje, očních víček a kolem pasu.

Sedavý způsob života

Při dlouhodobém stání nebo sezení, což je typické pro některá povolání, může docházet ke zpomalení krevního a lymfatického oběhu. To se nejčastěji projevuje otoky v oblasti bérců a kotníků.

Nedostatek fyzické aktivity a dlouhodobé ležení vedou k zhoršenému pohybu lymfy a krve, což může také způsobit otoky.

Zdravotní stavy

Některá onemocnění mohou vést k zadržování vody v těle.

Při srdečním selhání narušená pumpovací funkce srdečního svalu nebo vady chlopenního aparátu srdce brání efektivnímu čerpání krve a její cirkulaci v těle. To se projevuje hromaděním tekutin v nejvzdálenějších částech těla (nohy) a také v plicích.

Ledviny jsou orgány, které přímo zodpovídají za udržování vodně-slané rovnováhy. Při onemocněních ledvin a poruchách jejich funkce se objevují charakteristické ledvinné otoky, nejvýraznější v oblasti obličeje a dlaní.

Při onemocněních jater (cirhóze), narušená syntetická funkce jater vede k nízké hladině albuminu v séru. Jednou z funkcí bílkoviny albuminu je regulace onkotického tlaku v buňkách, a když je jeho hladina nízká, dochází k „vytékání“ tekutin do mimobuněčného prostoru a tělních dutin – do pleurální dutiny a břišní dutiny (ascites).

Při žilní nedostatečnosti žíly nedokážou přepravovat krev zpět proti gravitaci. To vede k zadržování tekutin a jejich úniku mimo cévy (extravasálně) do podkoží a ke vzniku charakteristických otoků.

Při lymfedému, což je porucha funkce lymfatického systému, opět dochází k zadržování tekutin a otokům v určitých částech těla.

Nežádoucí účinky léků

Řada léků může způsobit otoky jako vedlejší účinek. Nejčastěji se jedná o skupiny kortikosteroidů, hormonální léky (zejména antikoncepce), nesteroidní protizánětlivé přípravky.

Patří sem také skupina léků na vysoký krevní tlak, známých jako blokátory kalciových kanálů.

Vnější faktory

Faktory životního prostředí, jako například horké počasí, vedou k rozšíření cév a snadnějšímu úniku tekutin per vasorum (přes cévy) a jejich hromadění v podkoží.

Změna atmosférického tlaku (například ve vysokých nadmořských výškách nebo ve velkých hloubkách) může také vést k zadržování vody.

Příznaky zadržování vody se ve většině případů projevují jako otoky, nadýmání a tíha v postižených částech těla – nejčastěji končetinách.

Pokud však otoky zasahují tělní dutiny, jako je pleurální nebo břišní, může dojít k obtížnému dýchání, dušnosti a narušení funkce orgánů v důsledku jejich „vnějšího“ stlačení a zvýšeného tlaku.

Další příznaky retence vody zahrnují:

• Snížená pohyblivost a ztuhlost kloubů

• Pocit napnuté kůže, která bývá hladká a velmi napjatá

• Rychlý nárůst hmotnosti bez zvýšeného příjmu potravy

• Zůstávání důlků na kůži po stisknutí prstem

Specifický test na zadržování vody neexistuje, protože tento jev je příznakem onemocnění nebo dočasným stavem, který má však vždy nějakou příčinu.

Retence vody, pokud postihuje různé viditelné části těla, se diagnostikuje při běžném fyzikálním vyšetření – buď pozorováním, nebo zatlačením kůže na tvrdý (kostní) podklad. Pokud na kůži zůstávají stopy po prstech, znamená to, že dochází k retenci vody.

Při výskytu otoků se za účelem určení příčiny provádějí různá laboratorní vyšetření, jako jsou elektrolyty, funkce ledvin, jaterní enzymy, sérový albumin a další.

Zobrazovací metody se používají k detekci tekutin v tělních dutinách (rentgen hrudníku, ultrazvuk břicha, echokardiografie při podezření na výpotek v perikardu – potenciálně život ohrožující stav). Kromě toho se při otocích dolních končetin často provádí dopplerovské vyšetření k posouzení žilní funkce.

Pokud jde o odstranění přebytečné vody z těla, je nejprve nutné zjistit příčinu jejího vzniku.

V neškodných případech se přístupy zaměřují na:

• Snížení příjmu soli – jednou z hlavních příčin otoků v populaci je příliš vysoký příjem kuchyňské soli a sodíku.

• Udržování dobré hydratace – správná rovnováha tekutin a hydratace výrazně snižuje riziko vzniku otoků.

• Zvýšení fyzické aktivity– zajišťuje dobrou cirkulaci krve a lymfy v celém těle.

• Konzumace diuretických potravin a bylin

• Vyšetření na jiná onemocnění– zaměřené na vážné zdravotní stavy, které se projevují retencí vody.

Existují také různé produkty účinné při zadržování vody – zahrnují léčivé diuretika, doplněk stravy, čaje, bylinky a homeopatii.

Při přetrvávající retenci vody, zejména systémové a ne jen lokální, mohou nastat komplikace, které jsou důsledkem trvale narušené vodně-slané rovnováhy.

Příklady takových komplikací:

• Zhoršení kardiovaskulárního stavu

• Problémy s ledvinami

• Zvýšený krevní tlak

• Dýchací potíže

• Poruchy funkce trávicího systému

• Narušené prokrvení končetin v důsledku stlačení (např. při ascitu)

Existují situace, kdy je vhodné vyhledat názor odborníka.

Měli byste vyhledat lékařskou pomoc, pokud:

• Retence vody je dlouhodobá a nemůžete ji logicky spojit s žádnou příčinou, jako je sedavý životní styl, nadměrná konzumace soli, hormonální výkyvy nebo užívání léků apod.

• Je doprovázena dušností, bolestí na hrudi, cyanózou (namodralým zbarvením) sliznic nebo končetin, sníženým močením.

• Nedochází ke zlepšení navzdory přijatým opatřením (i když se domníváte, že znáte příčinu).

Zdravotnický pracovník vás nasměruje na vhodná vyšetření a další kroky.

Může být zadržování vody způsobeno potravinovou intolerancí?

Ano, někteří lidé pociťují retenci vody v důsledku citlivosti na určité potraviny, jako je lepek nebo mléčné výrobky.

Může být zadržování vody způsobeno nedostatkem hořčíku nebo draslíku?

Ano, nedostatek těchto vitamínů a minerálů může přispět k zadržování tekutin, protože se podílejí na regulaci vodní rovnováhy.

Mohou se objevit otoky při vystavení horku?

Ano, horké počasí způsobuje rozšíření cév, což vytváří podmínky pro únik tekutin mimo žilní systém a jejich hromadění v podkoží.

Zdroje:

• https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK279409/
• https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK554452/