Apendicitida: Příznaky, diagnostika a léčba

Apendicitida je chirurgické onemocnění a lékařský název pro zánět apendixu – malého orgánu, který je jakýmsi slepým výběžkem (přívěskem) céka (slepého střeva). Latinský název orgánu je appendix vermiformis, což doslova znamená „červovitý výběžek“, podle podobnosti apendixu s červem.

Zánět může nabývat různých stupňů a forem, které se liší závažností. Některé případy lze léčit konzervativně, u jiných je nutný chirurgický zákrok.

Rozlišují se následující formy apendicitidy:

• Katarální apendicitida – mírně zanícený apendix, při kterém je postižena pouze sliznice orgánu. V této fázi může být léčba konzervativní a nevyžaduje akutní chirurgický zákrok.

• Flegmonózní apendicitida – závažnější zánět orgánu, kdy jsou postiženy všechny vrstvy stěny. Může se vyskytovat zakalený nebo hnisavý výpotek kolem apendixu. Ve většině případů je nutný chirurgický zákrok v akutním režimu.

• Gangrenózní apendicitida – fáze rozpadu tkáně v důsledku intoxikace a přerušení prokrvení. V pokročilých případech může dojít k perforaci (prasknutí) apendixu, peritonitidě nebo vzniku periappendikulárního abscesu.

Příznaky apendicitidy jsou velmi charakteristické. Projevují se výskytem nespecifické bolesti břicha, obvykle v horní části břicha (oblast žaludku).

Bolest se postupně přesouvá k pupku a po celém břiše, a krátce nato se ustaluje v pravém dolním kvadrantu břicha nebo ileocekální oblasti – místě, kde se apendix anatomicky nachází.

Doba, během níž se tyto příznaky rozvinou, se liší případ od případu a ne vždy se plně rozvine celá symptomatika onemocnění. Mohou se také vyskytnout další doprovodné příznaky, jako je jednorázové nebo opakované zvracení a/nebo průjem.

Pro apendicitidu je typický povleklý jazyk pacienta a zrychlený puls. V některých případech, i když vzácně, se může objevit subfebrilie – mírně zvýšená tělesná teplota.

Specifika bolesti při apendicitidě jsou odlišná u každého jednotlivého případu a závisí do značné míry na fázi zánětu.

Obvykle začíná jako tupá bolest nebo tlak, někdy má kolikovitý charakter. Může měnit svou intenzitu a sílu, přičemž s postupujícím zánětem se stává trvalou, tupou až bodavou.

Obvykle se s přesunem bolesti do pravé dolní části břicha stává bolest výraznější a právě tehdy si pacient většinou uvědomí, že jde o jiný typ bolesti, která sama nezmizí bez lékařského zásahu.

Příčiny a rizikové faktory rozvoje apendicitidy nejsou dosud zcela jasně a přesně definovány podle aktuální úrovně lékařské vědy.

Na základě chirurgické praxe odborníků je jako hlavní příčina označováno ucpání apendixu. Na rozdíl od tenkého střeva má apendix velmi úzký průsvit, do kterého se mohou dostat tuhé fekální hmoty (sterkolity) nebo větší nestravitelné částice potravy. Ucpání vede k narušení prokrvení a postupnému zánětu tkáně.

Dalšími příčinami jsou anatomické a genetické faktory – někteří lidé mají vyšší sklon k rozvoji apendicitidy. Jelikož jde o orgán s bohatou lymfatickou strukturou a imunitní funkcí, může přehnaná imunitní reakce na patogeny vést k jeho zánětu.

Předpokládá se, že muži trpí apendicitidou častěji než ženy, přičemž rizikový věk je mezi 10 a 30 lety. Praxe však tento předpoklad nepotvrzuje – akutní apendicitida se může objevit jak u kojenců, tak u velmi starých lidí.

Rozlišují se dvě základní formy apendicitidy podle jejího průběhu – akutní apendicitida a chronická apendicitida.

Při akutní apendicitidě se příznaky vyvíjejí rychle, často vedou k pokročilým stadiím zánětu a je nutný chirurgický zákrok.

U chronické apendicitidy se orgán často zanítí mírně, objevují se periodické bolesti v pravém dolním břišním kvadrantu, aniž by se vyvinuly těžké formy zánětu.

Diagnostiku při podezření na apendicitidu musí provést zkušený odborník – chirurg. Ten odebere podrobnou anamnézu o průběhu onemocnění od pacienta, následovanou fyzikálním vyšetřením.

V 90 % případů dokáže zkušený chirurg stanovit diagnózu jednoznačně, aniž by bylo třeba provádět další vyšetření.

Palpace je základní metodou vyšetření při chirurgických onemocněních. U akutní apendicitidy je charakteristické, že při hluboké palpaci v McBurneyově bodě (kde se nachází apendix) a náhlém uvolnění tlaku se objevuje Blumbergův příznak – zesílení bolesti při uvolnění napětí.

Jde o příznak peritoneálního dráždění a obvykle je dostatečný k potvrzení diagnózy.

Specialista zkontroluje také jazyk pacienta. Při přítomnosti povlaku a prasklin na jazyku se podezření na apendicitidu dále potvrzuje. V lékařském žargonu se tomuto příznaku často říká „chirurgický jazyk“.

Pro chirurgická onemocnění je typický výskyt tachykardie – zrychlený puls.

Laboratorní nález při výše uvedených testech slouží pouze k potvrzení, kdy se sleduje zvýšení počtu leukocytů.

Pro větší jistotu nebo při pochybnostech může chirurg nařídit ultrazvukové vyšetření, které prokáže přítomnost zánětu apendixu, stejně jako volnou tekutinu v dutině břišní, což je jasný důkaz nutnosti chirurgického zákroku.

Podle různých vědeckých zdrojů přibližně 50 % případů apendicitidy na celém světě vyžaduje urgentní chirurgický zákrok. Jiné zdroje uvádějí dokonce vyšší procento – přes 95 %.

Pravda je někde uprostřed, přičemž každý případ se posuzuje individuálně. Zohledňuje se řada faktorů, především závažnost klinických příznaků a jejich vývoj v čase (do šesti hodin od přijetí do nemocnice nebo od jejich začátku).

Možnosti léčby jsou dvě – konzervativní (infuzí antibiotik) nebo chirurgická.

V praxi bylo popsáno nejedno úspěšné vyléčení pacienta pomocí antibiotik, ale statistiky ukazují, že výrazně vyšší procento případů vyžaduje chirurgickou léčbu.

Možnosti chirurgického zákroku jsou dvě – klasická (otevřená) apendektomie a laparoskopická apendektomie.

V prvním případě chirurg prořízne všechny vrstvy břišní stěny pacienta, dostane se k apendixu a ten odstraní.

Laparoskopický zákrok se nazývá také „bezkrvavý“. Při něm je břicho napuštěno vzduchem a následně jsou přes malé otvory v břišní stěně zavedeny porty (troakary). Pomocí speciální kamery a nástrojů je apendix nalezen a odstraněn.

Neexistuje žádná prevence vzniku apendicitidy, která by zaručila úspěšné předejití tomuto onemocnění.

Přesto lékaři doporučují konzumovat potraviny bohaté na vlákninu, přijímat více tekutin a vyhýbat se konzumaci rafinovaných suchých jídel.

Užívání probiotik je také uváděno jako preventivní opatření a navíc zlepšuje celkový stav zažívacího traktu.

Lidé si často stěžují na bolesti břicha v různých oblastech. Nejčastější příčinou je konzumace nevhodného jídla a tyto obtíže obvykle nevyvolávají obavy.

Pokud se však objeví netypické bolesti břicha bez jasné příčiny, které mění své místo a intenzitu, je vhodné konzultovat se specialistou.

Výskyt příznaků jako nevolnost, zvracení, slabost, ztráta chuti k jídlu a bolest, zejména při pohybu, v pravé dolní části břicha je důvodem k obavám, obzvlášť pokud nereagují na podání spazmolytik.

Je důležité vědět, že byste neměli užívat analgetika a nesteroidní protizánětlivé léky při výskytu výše zmíněných příznaků, abyste nezakryli klinický obraz a tím neznesnadnili stanovení správné diagnózy.