Lidé často používají termín „chřipka“ nesprávně. Tvrdí, že mají „chřipku“, i když ve skutečnosti trpí běžným nachlazením způsobeným jedním z mnoha virů nachlazení.
Chřipka je také virové onemocnění, ale probíhá výrazně závažněji. Každý rok se velká část světové populace nakazí a u některých lidí se vyvinou komplikace, které vyžadují hospitalizaci.
V tomto článku se dozvíte vše o chřipce: co to je, jaké má příznaky, jak se šíří a jaké jsou možnosti léčby.
Co je to chřipka?
Chřipka je akutní infekční onemocnění způsobené viry z čeledi Orthomyxoviridae. Postihuje tkáně horních a dolních dýchacích cest a vyvolává zánětlivé procesy různé závažnosti.
Onemocnění je sezónní a jeho šíření má epidemický charakter, přičemž je typické zejména pro zimní měsíce.
Během let lidstvo zažilo několik pandemických krizí způsobených chřipkou, které si vyžádaly miliony lidských životů po celém světě.
Příčiny a rizikové faktory onemocnění
Chřipku způsobují dva hlavní chřipkové viry, existuje však i třetí, vzácnější a méně nebezpečný kmen.
Onemocnění je vysoce nakažlivé a virulentní a během chřipkové epidemie je obvykle zasažena velká část populace, přičemž závažnost infekce se může značně lišit.
Přesto některé faktory zvyšují pravděpodobnost nákazy nebo rozvoje komplikací.
Za rizikové faktory se považují:
-
Imunosuprese: Lidé s oslabeným imunitním systémem, ať už v důsledku chronických onemocnění nebo užívání léků potlačujících imunitu, mají vyšší riziko nákazy a rozvoje komplikací.
-
Chronická onemocnění: Stavy jako cukrovka, astma, kardiovaskulární onemocnění zvyšují pravděpodobnost nákazy a těžšího průběhu virové infekce.
-
Věk:Děti do 5 let a senioři nad 65–70 let patří mezi nejzranitelnější skupiny.
Pobyt v uzavřených prostorách, jako jsou mateřské školy, školy, velké kanceláře, nemocnice, kina, divadla a nákupní centra, rovněž zvyšuje riziko šíření respiračních onemocnění a virových infekcí.
Vhodné doplňky pro posílení imunity
Zázvor - Bylinná tinktúra
Zdravý žaludek, silná imunita a rychlý metabolismus
Způsoby šíření viru
Virus je vysoce nakažlivý (silně infekční) a šíří se několika hlavními způsoby.
Kapénková infekce
Podle údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) je kapénková infekce hlavním způsobem šíření viru.
Při kýchání, kašlání nebo mluvení nakažený uvolňuje mikroskopické kapénky slin obsahující virové částice. Ty se mohou dostat na sliznice nebo kůži jiné osoby, čímž se zvyšuje riziko nákazy.
Virové částice mohou zůstat ve vzduchu po delší dobu, zejména v uzavřených prostorách, což dále usnadňuje přenos infekce.
Fekálně-orální přenos
Virové částice se mohou dostat na předměty, kterých se člověk dotkne a přenese je na svou kůži nebo sliznice. Nákaza může nastat také přímým fyzickým kontaktem s nakaženou osobou prostřednictvím dotyku, podání ruky, objetí, polibku a podobně.
Typy chřipky
Chřipkové viry se dělí především na chřipkový virus typu A a typu B, existuje však i třetí typ – virus typu C.
Ve své podstatě způsobují téměř totožné příznaky a klinický obraz, hlavní rozdíl spočívá v závažnosti a riziku komplikací.
Podle těchto parametrů je chřipka typu A bezesporu nejnebezpečnější a způsobila smrt milionů lidí, přičemž během španělské chřipky ohrožovala dokonce přežití lidské populace.
Chřipka A
Chřipka A, stejně jako ostatní chřipkové viry, je způsobena virovými kmeny patřícími do čeledi Orthomyxoviridae.
Je také nejrozšířenějším a klinicky nejvýznamnějším typem chřipkového viru a hlavním původcem každoročních sezónních epidemií a některých pandemií, jako byla španělská chřipka (H1N1) v roce 1918 a prasečí chřipka v roce 2009.
Vědecká klasifikace, na základě které se tvoří názvy chřipkových kmenů, vychází z přítomnosti dvou hlavních proteinů na povrchu virových částic.
Ty určují jejich podtypy:
-
Hemaglutinin (H): Je známo 18 podtypů tohoto proteinu, od čísla jedna do osmnácti. Díky němu se virus přichytí na receptory buněk a následně do nich pronikne.
-
Neuraminidáza (N): Existuje 11 podtypů tohoto proteinu, který umožňuje nově vytvořeným virovým částicím opustit hostitelskou buňku.
Právě kombinací těchto proteinů vznikají podtypy, například H5N1, H1N1 a H3N2.
Chřipka A postihuje nejen lidi, ale i zvířata jako ptáky, prasata, koně a další druhy, které slouží jako přirozený rezervoár viru. To ji činí obzvláště nebezpečnou, protože může podléhat významným mutacím, čímž se zvyšuje riziko nových a závažnějších epidemií.
Příznaky chřipky A
Chřipka A je nejzávažnější ze všech tří chřipkových infekcí. Má prudký nástup, který začíná zimnicí a vysokou horečkou (nad 38 °C), silnou únavou a bolestmi těla (myalgie, artralgie).
Poté se objevují příznaky zánětu horních dýchacíchi cest, jako je kašel, který bývá suchý a velmi nepříjemný, a rýma (rinorea).
Bolesti hlavy jsou téměř vždy přítomným příznakem, způsobeným horečkou a zánětem dutin, ale také známým neurotropismem viru.
Možné komplikace při chřipce A
U lidí s oslabenou imunitou, bez ohledu na příčinu, chřipka A často vede ke komplikacím, které jsou vždy závažné.
Mezi nejčastější komplikace patří:
-
Virová pneumonie: Jedná se o zánět dolních dýchacích cest (plic). Virová pneumonie se označuje jako intersticiální, protože postihuje mezibuněčné prostory v plicním parenchymu a vytváří fibrózní můstky z pojivové tkáně, které narušují elasticitu orgánu, takže se nemůže správně smršťovat a roztahovat. Těžké intersticiální (atypické) pneumonie mohou mít často fatální následky kvůli rozvoji akutního respiračního distress syndromu.
-
Sekundární bakteriální infekce: Toto je další komplikace způsobená virem, při níž dochází k oslabení imunitního systému. Imunitní kolaps umožňuje oportunním bakteriím napadnout dolní dýchací cesty a poškodit plicní parenchym.
-
Myokarditida nebo encefalitida: Zánět srdečního svalu (myokarditida) nebo perikarditida (zánět osrdečníku) mohou být důsledkem působení viru. Ačkoli jsou méně časté než pneumonie, představují závažné komplikace. Díky známému neurotropismu viru (afinitě k nervové tkáni) může vést také k rozvoji encefalitidy (zánětu mozku), která obvykle nezanechává trvalé následky.
Chřipka B
Tento typ chřipky patří do stejné skupiny virů jako chřipka A. Na rozdíl od ní se však šíří pouze mezi lidmi, což výrazně omezuje její šíření a snižuje epidemiologický význam viru.
Chřipka B probíhá podstatně mírněji a nejčastěji způsobuje menší epidemie, obvykle mezi dětmi a mladými lidmi.
Virus chřipky B je stabilnější než virus chřipky A, mezi jednotlivými kmeny nedochází k genetické výměně. Díky tomu je virus stabilnější a menší pravděpodobnost mutací vysvětluje, proč nezpůsobuje rozsáhlé pandemie.
Dělí se na dvě odlišné genetické linie: Victoria a Yamagata.
Příznaky chřipky B
Příznaky se do značné míry překrývají s těmi u chřipky A, ale jsou méně výrazné.
Typické jsou:
-
Vysoká teplota
-
Kašel
-
Bolest v krku
-
Ucpaný nos
-
Rýma.
Specifičtější pro tento virus je průjem a bolesti břicha, které se vyskytují zejména u malých dětí.
Možné komplikace
Ačkoli méně často, chřipka B může také vést k závažným komplikacím, zejména u imunosuprimovaných lidí, dětí a seniorů.
Nejčastějšími komplikacemi viru jsou bakteriální infekce, které postihují dutiny (sinusitida) a zvukovody (otitida). Virová pneumonie se vyskytuje méně často a má výrazně příznivější průběh než u chřipky A.
Možná je i myokarditida, přičemž virus není neurotropní a nepostihuje centrální nervový systém. Zajímavou, ale vzácnou komplikací chřipky B je spuštění autoimunitního onemocnění – Guillain-Barrého syndromu.
Chřipka C
Tento zástupce virů je méně častý kvůli své vysoké stabilitě. Nemutuje a v průběhu času si lidská populace proti němu vyvinula imunitu.
Způsobuje infekce výhradně u dětí a velmi starých lidí, přičemž příznaky jsou mírné – zvýšená teplota, kašel a rýma. Nezpůsobuje komplikace, a pokud ano, jde o naprosté výjimky.
Vakcíny proti chřipce
Vakcíny proti chřipce A a chřipce B se vyvíjejí každoročně, přičemž důležitější složkou je samozřejmě virulentnější a nebezpečnější chřipka A. Vakcíny zahrnují aktuální kmeny, které právě cirkulují v populacích a aby byly účinné, musí se podávat každý rok.
Vakcíny tolik nechrání před samotnou nákazou, ale spíše přispívají k mírnějšímu průběhu virového onemocnění. Odborníci doporučují vakcinaci pouze u rizikových skupin populace s oslabenou imunitou.
Preventivní opatření
Preventivní opatření proti všem virům spočívají v několika užitečných postupech, které snižují virovou nálož (kontakt viru s jednotlivcem).
Patří mezi ně následující klíčové kroky:
-
Dodržování osobní hygieny – pravidelné mytí rukou.
-
Udržování odstupu od ostatních a vyhýbání se příliš přeplněným místům s nedostatečným větráním.
-
Nošení roušek.
-
Dodržování zdravé stravy a podpora imunity.
-
Užívání imunostimulantů.
-
Očkování – pro rizikové skupiny.
Přestože preventivní opatření existují, chřipka A je obzvláště virulentní a vysoce nakažlivá – i při minimálním počtu virových částic nejčastěji vede k rozvoji příznaků infekce.
Přesto dodržování výše uvedených postupů může snížit pravděpodobnost nákazy a rozvoje nebezpečných komplikací.
Diagnóza a testy
Diagnózu lze ve většině případů stanovit čistě na základě klinických příznaků. Obvykle u lidí s vyšším rizikem komplikací nebo při časných příznacích nachlazení lze provést domácí test na chřipku, který ukáže přítomnost antigenů virů chřipky A a B.
Pro podrobnější diagnózu lze provést specializovaný PCR test, který určí konkrétní kmen chřipky.
Možnosti léčby
Byly vyvinuty antivirové přípravky, které potlačují nebo zastavují replikaci viru.
Rimantadin hydrochlorid – účinný proti chřipce A i B, přičemž je důležité zahájit léčbu při prvních příznacích chřipky.
Oseltamivir – modernější přípravek, který při zahájení léčby do 24–48 hodin od výskytu příznaků může zastavit replikaci viru a odstranit všechny příznaky onemocnění.
Oba přípravky blokují enzymy, které jsou klíčové pro „množení“ viru v buňce hostitele. Klíčové je podat léčbu co nejdříve, aby se zabránilo dosažení vysoké virové nálože a poškození buněk.
Užívání nespecifických přípravků jako je isoprinosin a dalších obsahujících imunoglobuliny a beta-glukany může mít rovněž pozitivní účinek – včasné podání může zkrátit dobu onemocnění a předejít komplikacím.
Další rady od zdravotnických odborníků
Odborníci doporučují celoročně pečovat o své zdraví – jíst zdravě a vyváženě, pravidelně cvičit a dopřávat tělu dostatek spánku a odpočinku.
Během rizikových zimních měsíců se vyhýbejte davům, zjevně nemocným lidem a snažte se dobře větrat prostory, kde pobýváte.
Dodržujte dobrou osobní hygienu a noste roušky, pokud to doporučují zdravotnické orgány.
Je dobré vědět, že cílené posílení protivirové imunity během zimních měsíců pomocí různých bylinných extraktů a tinktur je také velmi účinné pro prevenci nákazy a snížení rizika komplikací.
Kdy vyhledat lékaře
Přestože většina nakažených prodělá infekci doma bez nutnosti lékařské péče, je důležité vědět, kdy je třeba obrátit se na odborníka.
Je nezbytné navštívit praktického lékaře v následujících případech:
-
Při přetrvávající vysoké horečce: Teplota nad 38,5 °C trvající déle než tři dny, která nereaguje na antipyretika, je důvodem k návštěvě lékaře.
-
Výskyt dušnosti, tíže na hrudi a dechové obtíže: To obvykle naznačuje, že infekce mohla postoupit do plic, a je to varovný signál.
Pokud se váš celkový zdravotní stav zhoršuje navzdory domácí léčbě, je konzultace s lékařem také nezbytná.
Často kladené otázky
Jak dlouho trvá chřipková infekce
Chřipka obvykle trvá 7 až 10 dní, ale únava může přetrvávat déle.
Může vakcína zcela eliminovat riziko nákazy
Vakcína snižuje pravděpodobnost vzniku komplikací, ale nedokáže zcela eliminovat riziko nákazy.
Jak rozeznat chřipku od běžného nachlazení
Chřipka má prudký nástup s velmi vysokou horečkou a silnou únavou, zatímco nachlazení probíhá pomaleji a s mnohem mírnějšími příznaky.
Zanechte komentář