Dna je lidstvu známa již od starověku a často byla nazývána „královskou nemocí“, protože se často vyskytovala mezi šlechtou a aristokracií, která měla přístup k bohaté, tučné stravě a alkoholu.
V minulosti byla symbolem luxusu a přepychu, dnes však dna postihuje stále více lidí kvůli změnám životního stylu, zejména nezdravému stravování, obezitě a nedostatku fyzické aktivity.
V tomto článku se podíváme na to, co je to dna, jaké jsou její příznaky a jednotlivé fáze vývoje, abyste lépe porozuměli tomuto stále častějšímu onemocnění.
Co je dna?
Dna je metabolické onemocnění charakterizované chronicky zvýšenou hladinou kyseliny močové v krvi (hyperurikémií) a následným ukládáním krystalů mononatrium urátu v kloubech a měkkých tkáních, což vede k zánětlivým artritickým záchvatům a postupnému poškození kloubů.
Typy dny
Dna se klasifikuje do několika základních forem podle klinického obrazu a průběhu onemocnění.
Typy dny se určují podle příčin, charakteru a klinických projevů onemocnění, například:
-
Primární dna — vzniká především v důsledku dědičných a metabolických poruch, které vedou ke zvýšené tvorbě nebo sníženému vylučování kyseliny močové.
-
Sekundární dna — je důsledkem jiných onemocnění nebo vnějších faktorů, jako jsou onemocnění ledvin, léky nebo zhoubné nádory.
-
Asymptomatická hyperurikémie — zvýšené hladiny kyseliny močové bez výskytu příznaků nebo zánětlivých záchvatů. Nejedná se o klasickou dnu, ale představuje rizikový faktor pro její rozvoj.
Rizikové faktory a příčiny rozvoje
Dna se vyvíjí v důsledku hromadění krystalů mononatrium urátu v kloubech a tkáních, které vyvolávají zánětlivou reakci.
Hlavní příčinou je zvýšená hladina kyseliny močové v krvi (hyperurikémie), která může být způsobena jejím zvýšeným vznikem nebo sníženým vylučováním z organismu.
Rizikové faktory pro rozvoj dny zahrnují:
-
Genetická predispozice: Rodinný výskyt dny zvyšuje riziko, protože určité geny ovlivňují metabolismus kyseliny močové.
-
Strava: Konzumace potravin s vysokým obsahem purinů — jako je červené maso, mořské plody, luštěniny, ale i alkohol (zejména pivo a lihoviny) — zvyšuje hladinu kyseliny močové.
-
Obezita: Zvýšená tělesná hmotnost vede k vyšší produkci kyseliny močové a jejímu pomalejšímu vylučování.
-
Metabolické poruchy: Stavy jako hypertenze, diabetes mellitus 2. typu, inzulinová rezistence a metabolický syndrom jsou spojeny s vyšším rizikem vzniku dny.
-
Porucha funkce ledvin: Snížené vylučování kyseliny močové ledvinami vede k jejímu hromadění v organismu.
-
Léky: Diuretika, nízké dávky aspirinu, některé imunosupresory a další léky mohou negativně ovlivnit funkci ledvin nebo zvýšit hladinu kyseliny močové.
-
Pohlaví a věk: Muži jsou k dně náchylnější, zejména po pubertě, zatímco u žen se riziko zvyšuje po menopauze.
-
Další faktory: Akutní onemocnění, stres, úrazy a chirurgické zákroky mohou vyvolat záchvaty dny.
Příznaky dny
Dna se projevuje charakteristickými příznaky, které se liší v závislosti na stádiu onemocnění a závažnosti zánětlivé reakce.
Nejčastější příznaky zahrnují:
-
Akutní bolest kloubů: Záchvaty dny začínají náhle intenzivní, pálivou a trvalou bolestí, nejčastěji v kloubu palce u nohy (klasický dnavý záchvat). Bolest se může rozšířit i do dalších kloubů – kotníků, kolen, zápěstí či loktů.
-
Otok a zarudnutí: Zanícený kloub je výrazně oteklý, teplý na dotek a zarudlý – typický znak aktivního zánětlivého procesu.
-
Omezená pohyblivost: Postižený kloub se kvůli bolesti a otoku stává méně pohyblivým.
-
Pocit tepla: Postižené místo bývá teplejší než okolní části těla.
-
Vznik tofi: Při chronické dně se v okolních tkáních a kloubech mohou tvořit tofy — nahromaděné krystaly kyseliny močové, které se projevují jako tvrdé uzlíky pod kůží.
-
Obecné příznaky: Během akutních záchvatů se může objevit zvýšená teplota, zimnice, celková slabost a malátnost.
Dnavé záchvaty obvykle trvají několik dní až několik týdnů, po nichž příznaky mohou na měsíce či roky zcela vymizet, pokud se nepřijmou preventivní opatření. Při chronické formě nemoc postupně postupuje, záchvaty se opakují a dochází k trvalému poškození kloubů.
Vhodné doplňky při dně
Zázvor - Bylinná tinktúra
Zdravý žaludek, silná imunita a rychlý metabolismus
Fáze vývoje dny
Dna prochází několika po sobě jdoucími stádii, z nichž každé se vyznačuje specifickými klinickými a laboratorními znaky:
-
Asymptomatická hyperurikémie – v této počáteční fázi se v těle vyskytuje zvýšená hladina kyseliny močové v krvi (hyperurikémie), ale nejsou přítomny žádné obtíže ani příznaky. Krystaly urátu se zatím v tkáních neukládají, a proto nedochází k zánětu ani bolesti. Toto stádium může trvat roky a často zůstává bez povšimnutí.
-
Akutní dnavý záchvat – náhle vzniká silný zánětlivý záchvat s intenzivní bolestí, zarudnutím, otokem a zahřátím postiženého kloubu. Obvykle se první záchvat projeví v kloubu palce u nohy, ale mohou být postiženy i jiné klouby. Záchvat může trvat několik dní až týdnů, poté příznaky vymizí.
-
Interkritické období (mezi záchvaty) – po odeznění akutního záchvatu příznaky zcela mizí, ale krystaly kyseliny močové se nadále hromadí v kloubech a tkáních. Toto období může trvat měsíce až roky, než se objeví další záchvat.
-
Chronická tofózní dna – při dlouhodobě zvýšené hladině kyseliny močové a opakovaných zánětlivých záchvatech se tvoří tofy — tvrdá ložiska urátových krystalů v kloubech, šlachách a měkkých tkáních. To vede k chronickému zánětu, trvalému poškození kloubů, omezené pohyblivosti a deformacím.
-
Komplikace – při neléčené dně mohou vzniknout komplikace, jako jsou destrukce kloubů, chronická artritida, ledvinové kameny, selhání ledvin a zvýšené riziko kardiovaskulárních onemocnění.
Vyšetření a diagnostika dny
Diagnostika dny vyžaduje kombinaci klinického posouzení, laboratorních testů a zobrazovacích metod. Správné a včasné rozpoznání onemocnění je klíčové pro jeho účinné zvládnutí a prevenci komplikací.
Klinické hodnocení
Diagnostický proces začíná důkladným rozhovorem s pacientem a fyzikálním vyšetřením.
Protože může dojít k záměně s jinými formami artritidy, lékař se zaměřuje na:
-
náhlý vznik silné bolesti v jednom kloubu (nejčastěji v kloubu palce u nohy).
-
zarudnutí, zvýšenou teplotu a otok.
-
výskyt symptomů během noci.
Zkušený klinik však může poměrně rychle zúžit seznam možných diagnóz a pro potvrzení podezření využívá především laboratorní vyšetření.
Laboratorní vyšetření
Ve většině případů jsou tato vyšetření dostačující jako doplňující diagnostické metody po klinickém vyšetření a zahrnují:
Hladina kyseliny močové v krvi (sérový urát)
-
Normální hodnoty:do 360 μmol/l u žen a do 420 μmol/l u mužů.
-
Poznámka: během akutního záchvatu mohou být hodnoty kyseliny močové v normě, proto se doporučuje test zopakovat mimo období záchvatu.
Obecné krevní ukazatele
-
CRP a sedimentace (ESR): zvýšené hodnoty naznačují přítomnost zánětu.
-
Funkce ledvin: stanovení kreatininu a močoviny pro posouzení případného poškození ledvin.
Vyšetření kloubní tekutiny (artrocentéza) – používá se zřídka
-
Nejpřesnější metoda potvrzení diagnózy dny.
-
Při mikroskopickém vyšetření jsou patrné jehlicovité krystaly mononatrium urátu s negativní dvojitou refrakcí.
-
Pomáhá vyloučit jiné diagnózy, jako je septická artritida nebo pseudodna (kalcium-pyrofosfátová artritida).
Zobrazovací vyšetření – pro posouzení komplikací
Rentgenografie:
-
V raných stádiích bývá nález obvykle normální.
-
Při chronické dně lze pozorovat typické kostní eroze a tofy.
Ultrazvuk kloubu – pro posouzení kloubního postižení:
-
Může zobrazit krystalické usazeniny nebo známky zánětu.
-
Specifický nález: "double contour sign" — ukládání urátů na povrchu chrupavky.
Dual-Energy CT (DECT) – vzácně používaná metoda u pokročilých nebo nejasných případů:
-
Speciální zobrazovací technika, která dokáže detekovat urátové krystaly v kloubech a měkkých tkáních.
-
Velmi užitečná při podezření na chronickou nebo atypickou formu dny.
Diagnostika dny vyžaduje přesnost, protože příznaky mohou připomínat jiná onemocnění. Potvrzení pomocí vyšetření kloubní tekutiny zůstává zlatým standardem, zatímco doplňková laboratorní a zobrazovací vyšetření poskytují komplexní pohled na stav pacienta.
V praxi se však diagnóza často stanovuje na základě klinických projevů a laboratorních testů, což může vést k nesprávnému určení stadia onemocnění a zvýšenému riziku komplikací.
Referenční hodnoty kyseliny močové při dně
Kyselina močová, stejně jako každý jiný biochemický ukazatel, má vědecky stanovené normální rozmezí hodnot. Odchylky od těchto hodnot signalizují poruchu metabolismu této látky.
Je důležité poznamenat, že hyperurikémie je nutnou, ale nikoli dostačující podmínkou pro rozvoj dny – někteří lidé mají zvýšené hladiny, aniž by se u nich kdy objevily příznaky. V následující tabulce jsou uvedeny referenční hodnoty pro muže, ženy a děti:
|
Skupina |
Referenční hodnoty |
Komentář |
|
Muži |
210 – 420 µmol/L (3,5 – 7,0 mg/dL) |
Hodnoty nad 420 µmol/L jsou považovány za hyperurikémii. |
|
Ženy |
140 – 360 µmol/L (2,4 – 6,0 mg/dL) |
Po menopauze se hodnoty často zvyšují. |
|
Děti |
120 – 320 µmol/L (2,0 – 5,4 mg/dL) |
Dna je u dětí extrémně vzácná. |
Zkušený specialista vždy bere v úvahu, že během akutního záchvatu mohou být hodnoty kyseliny močové normální nebo dokonce nižší. Proto se doporučuje opakovat vyšetření 1–2 týdny po odeznění zánětu. Dále platí, že hodnoty > 500 µmol/L (8,4 mg/dL) výrazně zvyšují riziko vzniku dny, tvorby tofů a poškození ledvin.
Existují specifické příznaky u žen?
Dna probíhá podobně u mužů i žen, ale u žen se často projevuje poněkud odlišně – zejména před a po menopauze. Tyto rozdíly souvisejí s pohlavními hormony a jejich kolísáním v různých etapách života ženy.
Zde jsou některé charakteristické rysy, které lze u žen pozorovat.
Dna u žen – specifické příznaky a zvláštnosti
|
Zvláštnost |
Vysvětlení |
|
Pozdější nástup onemocnění |
Dna u žen se obvykle rozvíjí o 10–20 let později než u mužů, nejčastěji po menopauze. Je to způsobeno ochranným účinkem estrogenů, které podporují vylučování kyseliny močové z těla. |
|
Častější postižení jiných kloubů |
Zatímco u mužů bývá nejčastěji postižena základní kloub palce u nohy (podagrový artritický záchvat), u žen jsou častěji zasaženy kolena, zápěstí nebo prsty rukou. |
|
Mírnější bolest v počátečních fázích |
Ženy mohou pociťovat méně intenzivní nebo rozptýlenější bolest v raných stádiích onemocnění, což může ztížit stanovení diagnózy. |
|
Častý výskyt přidružených onemocnění |
U žen se dna často vyskytuje společně s hypertenzí, diabetem 2. typu, obezitou a onemocněními ledvin, které jsou typické pro postmenopauzální období. To může komplikovat příznaky i léčbu. |
|
Netypická lokalizace tofů |
Při chronické dně mohou ženy vyvinout tofy v méně obvyklých oblastech, jako jsou prsty rukou nebo ušní boltce, a to i při nižších hladinách kyseliny močové. |
Přestože má určité zvláštnosti, dna u žen se zásadně neliší od té u mužů, avšak bývá často hůře rozpoznatelná v počátečním stadiu, rozvíjí se později a může mít pestřejší klinické projevy.
Proto je důležité, aby ženy nad 50 let s bolestmi kloubů a rizikovými faktory byly vyšetřeny také na dnu – i když se příznaky objevují netypicky.
Jakého lékaře navštívit při podezření na dnu a kdy?
Při podezření na dnu je prvním krokem konzultace s praktickým lékařem, který může doporučit základní laboratorní vyšetření, jako jsou hladiny kyseliny močové, CRP, sedimentace (ESR) a krevní obraz. Pokud se potvrdí typické příznaky nebo zvýšené hodnoty, doporučí vás k revmatologovi – odborníkovi, který nejčastěji stanovuje diagnózu dny a sleduje pacienta dlouhodobě.
Revmatolog má zkušenosti s rozlišováním různých typů kloubních zánětů a může doporučit další zobrazovací či mikroskopická vyšetření, včetně punkce kloubní tekutiny, pokud je to nutné.
Při prokázané dně s ledvinovými komplikacemi – jako jsou kameny, změny funkce ledvin nebo chronické selhání – je vhodná konzultace i s nefrologem.
U pacientů s obezitou, inzulinovou rezistencí nebo metabolickým syndromem může být do celkové léčby zapojen také endokrinolog, zvláště pokud je dna součástí širšího metabolického onemocnění.
Při výskytu kloubních deformit, chronické bolesti nebo tvorbě tofů může být nutný i názor ortopeda či chirurga – zejména pokud se zvažuje chirurgický zákrok nebo jiná invazivní léčba.
Konzultace s lékařem je nezbytná, pokud se objeví náhlá a silná bolest, otok a zarudnutí jednoho kloubu – což je typický znak akutního záchvatu dny. Lékařská pomoc je nutná také tehdy, když se záchvaty opakují, příznaky se zhoršují, tvoří se viditelné uzlíky kolem kloubů nebo pokud léčba nepřináší očekávaný efekt.
I při absenci příznaků, ale s prokázanou hyperurikémií či rodinnou zátěží, je vhodné probrat stav s praktickým lékařem nebo specialistou, aby se posoudila potřeba prevence a sledování.
Život s dnou
Život s dnou vyžaduje trvalou péči a sebekontrolu, ale při správném přístupu lze onemocnění úspěšně zvládat bez větších omezení. Základem dobrého managementu je vyvážená strava s omezením purinů, alkoholu a fruktózy a udržování zdravé tělesné hmotnosti.
Pravidelné užívání předepsaných léků (např. allopurinolu nebo febuxostatu) a sledování hladiny kyseliny močové výrazně snižuje riziko akutních záchvatů i trvalého poškození kloubů. Mírná fyzická aktivita a dostatečná hydratace podporují látkovou výměnu a omezují hromadění urátů.
Je důležité, aby lidé trpící dnou neprováděli samoléčbu při bolesti a vždy se poradili s lékařem při jakékoli změně příznaků. Při vhodné péči a informovanosti dna nebrání plnohodnotnému a aktivnímu životu.
Často kladené otázky
Co je to dna?
Dna je zánětlivé onemocnění kloubů způsobené ukládáním krystalů kyseliny močové v kloubech.
Mohu mít vysokou hladinu kyseliny močové, aniž by šlo o dnu?
Ano, je možné mít hyperurikémii bez příznaků nebo bez rozvoje samotné dny.
Lze dnu vyléčit?
Dna se nedá zcela vyléčit, ale lze ji účinně kontrolovat pomocí léčby a vhodného životního stylu.
zdroje:
(Nejsou uvedeny z důvodu čistě medicínského charakteru textu – učí se v rámci 4.–5. ročníku lékařské fakulty.)
Zanechte komentář