Vše o faryngitidě: Podstata, příznaky a léčba

Příznaky faryngitidy se mohou lišit v závislosti na její příčině.

Obvykle jsou následující:

• Bolest a podráždění v krku – samozřejmě se jedná o nejcharakterističtější příznak, který se může pohybovat od mírného podráždění až po silnou bolest při polykání.

• Odynofagie – termín označující obtížné polykání, nejčastěji kvůli bolesti. Někdy pacienti nejsou schopni spolknout ani sliny nebo vodu.

• Zarudlé a oteklé hrdlo – zadní část krku může být zanícená a mít jasně červenou barvu.

• Lymfadenitida – označuje zánět lymfatických uzlin. Nejčastěji se zvětší ty, které se nacházejí na krku nebo pod dolní čelistí, a bývají citlivé a bolestivé.

• Chrapot – zánět může zasáhnout hlasivky a způsobit změnu zabarvení hlasu.

• Suchost v krku – častější symptom u faryngitidy způsobené vlivy prostředí.

• Kašel – suchý nebo produktivní (s hlenem), často doprovází faryngitidu. Tento příznak je typický pro virové infekce.

Existují i další příznaky, které se mohou objevit nebo naopak chybět v závislosti na konkrétním původci.

Mohou to být například:

• Horečka a zvýšená teplota – často přítomná u bakteriálních nebo virových infekcí.

• Bolest hlavy – doprovází horečku a celkovou slabost.

• Únava – netypická únava často předznamenává začátek infekce, ať už se jedná o faryngitidu nebo jinou nemoc.

• Bílé povlaky nebo hnis – jsou typické pro hnisavou angínu a jasně ukazují na bakteriální faryngitidu.

• Bolesti svalů a těla – běžný příznak jakéhokoli typu infekce.

• Nevolnost a zvracení – časté u malých dětí s bakteriální faryngitidou.

Tyto příznaky dokáže rozpoznat každý – zažili jsme je více než jednou, ať už jednotlivě nebo v kombinaci.

Diagnostika faryngitidy se u zkušeného klinika provádí rychle prostřednictvím důkladného odebrání anamnézy od pacienta (historie onemocnění, kdy začalo, jaké příznaky a potíže má) a fyzikálního vyšetření.

Obvykle je zdravotnický pracovník schopen velmi rychle určit původ infekce – zda jde o bakteriální, virovou nebo způsobenou vlivy prostředí.

Pro potvrzení konkrétního infekčního agens je třeba provést další testy.

Mohou zahrnovat následující:

• Rychlý streptokokový test – používá se při podezření na hnisavou angínu způsobenou streptokoky skupiny A. V klinické praxi se tento test používá zřídka, protože pro hnisavou angínu jsou typické povlaky a hnisavé nánosy na hltanu a mandlích. Ty obvykle postačují jako důkaz pro zahájení antibiotické léčby.

• Výtěr z krku s kultivací – slouží k vypěstování podezřelého bakteriálního kmene, ale trvá déle – obvykle 1–2 dny. Může pomoci identifikovat jiný mikroorganismus zodpovědný za zánět.

• Specifické sérologické testy – při podezření na některé virové infekce, jako je mononukleóza, se vyhledává konkrétní původce pomocí různých testů, například monospot test na Epstein-Barr virus.

• Testy na jiné virové infekce – při podezření, že faryngitida je způsobena adenovirem nebo chřipkovým virem, lze provést PCR test, což se však v praxi provádí zřídka, protože léčba je stejně jen symptomatická.

Pokud lékař nepředpokládá infekční původce, může doporučit alergologické testy, které mohou stav vysvětlit.

Po určení původce faryngitidy může lékař přistoupit k nasazení vhodné léčby.

Faryngitidu lze léčit několika způsoby: 

• Symptomatická léčba – protizánětlivé léky ze skupiny nesteroidních antirevmatik, jako je ibuprofen, aulin a další přípravky této skupiny, pomáhají tlumit syntézu prozánětlivých látek (prostaglandinů). Tím potlačují otok, zarudnutí a bolest. Imunostimulanty (například přípravky jako Biozin a Isoprinosine) se často předepisují při virových infekcích, aby pomohly tělu infekci rychleji zvládnout.

• Antibiotika – používají se při bakteriálních infekcích. Nejčastěji se podávají aminopeniciliny, makrolidy a méně často cefalosporiny. Výběr antibiotika závisí na rozhodnutí lékaře nebo na základě výsledků kultivace a konkrétního původce.

• Léčba alergií – antihistaminika se používají k potlačení alergických reakcí a mají pozitivní účinek i na faryngitidu, přímo i nepřímo.

• Léčba základního onemocnění – například pokud je faryngitida následkem GERD, léčba refluxní choroby vede k ústupu chronického zánětu v krku.

Faryngitida ve většině případů nevyžaduje konzultaci s lékařem, protože je nejčastěji způsobena viry, které tělo samo během krátké doby zvládne. V určitých situacích je však vhodné vyhledat odbornou pomoc, aby se předešlo možným komplikacím a zajistila účinnější a cílená léčba.

Kdy je konzultace s lékařem nutná: 

• Pokud příznaky přetrvávají – faryngitida, která neustupuje do 5–7 dnů, je dostatečný důvod k návštěvě zkušeného odborníka. S největší pravděpodobností se jedná o bakteriální infekci vyžadující antibiotickou léčbu.

• Vysoká teplota (nad 38,5 °C) – i když je typická i pro virové infekce, vysoká teplota trvající déle než 2–3 dny je známkou bakteriální infekce nebo dokonce komplikace, jako je tonzilitida (zánět mandlí) nebo peritonzilární absces.

• Příliš silná bolest, potíže s polykáním

• Lymfadenitida – pokud jsou lymfatické uzliny silně zvětšené, je vhodné se poradit s lékařem; může jít o cytomegalovirus nebo mononukleózu.

• Silná bolest hlavy nebo bolest uší – znamení šíření infekce a důvod ke konzultaci s lékařem.

Většina lidí zná své tělo a obvykle dokáže rozpoznat, kdy jde jen o „nachlazení“ a kdy se děje něco vážnějšího.

Pokud se domníváte, že některý z výše uvedených příznaků je důvodem k obavám, můžete předejít komplikacím a urychlit proces uzdravení návštěvou lékaře.