Co jsou to fosfolipidy a jaká je jejich funkce?

Fosfolipidy jsou třída lipidů, lidově řečeno „tuky“, které mají zásadní význam pro tvorbu struktury a funkčnosti biologických membrán, jako jsou buněčné membrány.

Tyto tzv. „tuky“ jsou amfipatické molekuly, což znamená, že mají zároveň hydrofilní (přitahující vodu) a hydrofobní (odpuzující vodu) konec.

Tato jedinečná vlastnost ve struktuře těchto sloučenin jim umožňuje vytvářet dvojitou bipolární vrstvu buněčných membrán.

Fosfolipidy jsou látky s komplexní strukturou a skládají se ze tří hlavních složek.

Podívejme se, které to jsou:

• Glycerolový skelet: Glycerol je molekula tvořená třemi atomy uhlíku a tvoří základ fosfolipidu.
• Dvě mastné kyseliny: Ty tvoří hydrofobní „ocásky“ fosfolipidů a představují dlouhé uhlovodíkové řetězce, které se vážou na dva uhlíkové atomy glycerolu pomocí esterových vazeb.
• Fosfátová skupina (hydrofilní hlavička): Ta se připojuje k třetímu uhlíkovému atomu v molekule glycerolu a může být spojena s další molekulou – cholin, ethanolamin, serin a další. Fosfátová skupina je polární a reaguje s vodou.

Jedinečná chemická struktura těchto biologických sloučenin je určující pro jejich specifické vlastnosti. Tyto vlastnosti určují funkce, které fosfolipidy v našem těle na buněčné úrovni plní.

Fosfolipidy tvoří dvouvrstvý základ buněčných membrán, a tím udržují buněčnou celistvost a chrání buněčné organely.

Některé fosfolipidy slouží jako prekurzory signálních molekul, které pomáhají předávat informace mezi určitými skupinami buněk. Příkladem takových látek fosfolipidové povahy je fosfatidylinositol 4,5-bisfosfát.

Vzhledem ke své základní funkci se fosfolipidy nacházejí v buňkách všech tkání a orgánů.

Kromě výše uvedených vlastností a funkcí existují i další specifické přínosy fosfolipidů pro zdraví organismu.

Vzhledem ke svým důležitým funkcím jsou fosfolipidy někdy doporučovány při konkrétních stavech.

Podívejme se, které to jsou:

• Problémy s játry: Fosfolipidy se doporučují při onemocněních jater, jako je jaterní steatóza, chronická hepatitida a cirhóza. Pomáhají s regenerací jaterních buněk, snižují tukové zásoby v nich a podporují detoxikaci. Nejvhodnějším fosfolipidem je fosfatidylcholin, který se získává z potravin – nejčastěji z vajec a sóji.

• Neurologické problémy: Při neurologických potížích spojených s kognitivními schopnostmi, pamětí a náladou se doporučuje užívání fosfatidylserinu, který je základní strukturální složkou mozkových neuronů.
• Kardiovaskulární problémy: Jak již bylo uvedeno výše, fosfatidylcholin a fosfatidylserin se podílejí na metabolismu žlučových solí, které souvisejí s hladinou cholesterolu v krvi. Fosfatidylserin podporuje srdeční funkci a chrání před oxidačním stresem.
• Problémy s imunitním systémem: Fosfatidylserin se podílí na buněčné signalizaci, která je důležitou funkcí a regulačním mechanismem při realizaci imunitních reakcí.
• Sport a regenerace: Fosfolipidy se doporučují při intenzivním tréninku díky své schopnosti obnovovat buněčné membrány, které se vlivem fyzické námahy poškozují. Kromě toho řada studií ukazuje, že snižují hladinu stresových hormonů.
• Při gastritidě a vředech: Fosfatidylcholin působí jako gastroprotektor – chrání žaludeční sliznici před poškozením a podporuje regeneraci slizničních buněk.

Typy fosfolipidů, které se používají jako doplňky stravy, jsou fosfatidylcholin a fosfatidylserin. Získávají se z přírodních rostlinných a živočišných zdrojů a jsou zcela bezpečné.

Jako u všeho, i s příjmem fosfolipidů lze to přehnat, což může vést k nežádoucím účinkům, které jsou ve většině případů neškodné.

Nejčastěji se jedná o zažívací potíže – zejména nadýmání a průjmy, protože tělo má omezenou schopnost tyto látky vstřebávat.

Vzhledem k jejich původu (nejčastěji sója a vejce) může nadměrná konzumace také vyvolat vznik alergií.

Příjem fosfolipidů by měl být sladěn s užíváním léků ovlivňujících srážlivost krve, jakož i s onemocněními, která tyto krevní parametry ovlivňují, a vždy by měl být schválen zdravotnickým specialistou.

Další skupinou léků, s nimiž mohou fosfolipidy interagovat nebo ovlivnit jejich účinek, jsou statiny (léky na snížení cholesterolu).

Pro zvýšení příjmu fosfolipidů, stejně jako pro výrobu koncentrovaných doplňků stravy, se nejčastěji používají produkty jako vaječné žloutky, sója a sójové výrobky (bohaté na lecitin), slunečnice, játra a další.

Živočišné zdroje bílkovin často obsahují i vysoké množství cholesterolu, zatímco sója je silný alergen.

Právě proto mnoho lidí používá doplněk stravy, které představují koncentrovaný izolovaný zdroj esenciálních fosfolipidů bez přidaných kalorií, cholesterolu a alergenů.

*hodnoty jsou v g/kg⁻¹. V praxi to znamená například: na jeden kilogram vaječné hmoty připadá 35 gramů celkových fosfolipidů, a na jeden kilogram vaječných fosfolipidů připadá 770 gramů fosfatidylcholinu, 166 gramů fosfatidylethanolaminu a pouze stopy fosfatidylserinu a fosfatidylinozitolu.