Lipidy, označované také jako tuky, jsou mastné molekuly. Hrají důležitou roli v živých organismech, včetně lidského, protože poskytují energii a plní strukturální funkci v buňkách.
Spolu se sacharidy a bílkovinami (proteiny) jsou základní složkou lidské fyziologie a vykonávají rozmanité biologické funkce.
Lipidy jsou v běžném životě často spojovány s takzvanými „škodlivými“ tuky, které mohou vést k nepříznivým následkům pro organismus, ale ve skutečnosti jsou nezbytné pro správné fungování biologických druhů.
Lipidy zahrnují různé skupiny a typy, přičemž rovnováha mezi nimi je obzvláště důležitá pro udržení dobrého zdraví a je klíčovým prvkem v prevenci řady chronických systémových onemocnění.
V tomto článku se seznámíte se základními druhy lipidů a s tím, jakou roli hrají v lidském těle.
Co jsou lipidy?
Lipidy jsou velká skupina organických sloučenin, které se nerozpouštějí ve vodě (hydrofobní), ale rozpouštějí se v organických rozpouštědlech, jako je éter, aceton a další.
Představují základní strukturální složku buněčných membrán všech živých organismů, jsou zdrojem energie a jsou biologicky aktivní – účastní se mnoha fyziologických a biochemických procesů.
Základní kategorie lipidů zahrnují tuky, oleje, vosky, některé vitaminy a hormony.
V organismech je jejich transport mezi buňkami zajištěn jejich vazbou na bílkoviny ve složitých chemických strukturách. Ty se nazývají lipoproteiny a usnadňují jejich přenos přes membránové struktury.
Role a funkce v těle
Lipidy patří mezi základní látky, které hrají nezastupitelnou roli v různých fyziologických procesech.
Jejich funkce jsou následující:
- Zdroj energie – lipidy jako živiny obsahují více kalorií na gram ve srovnání s ostatními (sacharidy a bílkovinami). Jsou hlavní formou, ve které tělo ukládá energetické zásoby, a mohou se stát primárním zdrojem energie při hladovění.
- Strukturální funkce – některé lipidy, například fosfolipidy, hrají klíčovou roli ve stavbě struktury buněčných membrán, kde jsou zodpovědné za jejich specifické funkce. Fosfolipidy udržují stabilitu a integritu buněk.
- Hormonální role – některé lipidy, zejména cholesterol, představují základní prekurzory steroidních hormonů, mezi které patří pohlavní hormony estrogen (u žen) a testosteron (u mužů). Cholesterol se také podílí na struktuře hormonů nadledvin.
- Termoregulace – lipidy fungují jako izolant a pomáhají tělu udržovat tělesnou teplotu bez ohledu na teplotu okolního prostředí.
- Absorpce látek – lipidy napomáhají vstřebávání vitamínů rozpustných v tucích – A, D, E a K.
- Regulace zánětů – některé mastné kyseliny, například Omega 3, mají protizánětlivé vlastnosti.
Jaké jsou hlavní druhy lipidů?
Jak jsme již uvedli, lipidy jsou rozsáhlou skupinou sloučenin, které lze rozdělit do různých podskupin podle jejich struktury, chemického profilu a vlastností.
Zde se podíváme na různé typy lipidů.
Triglyceridy
Triglyceridy jsou složené ze tří mastných kyselin navázaných na jednu molekulu glycerolu a představují hlavní formu energetických zásob v těle.
Když máme kalorický přebytek, přebytečná energie se přeměňuje na triglyceridy a ukládá se v tukových zásobách těla ve formě tukové tkáně.Jejich vysoké hladiny v krvi (známé jako hypertriglyceridémie) představují zvýšené riziko vzniku cévních příhod, jako jsou infarkty a mrtvice.
Cholesterol
Cholesterol je další důležitý lipid v krvi. Plní nezastupitelné strukturální a metabolické funkce, je klíčovou složkou buněčných membrán a substrátem pro syntézu pohlavních steroidních hormonů.
Cholesterol se dělí na dva hlavní typy:
- LDL, lipoprotein s nízkou hustotou – známý jako „špatný cholesterol“. Jeho vysoká hladina v krvi (hypercholesterolémie) může vést k jeho ukládání na stěnách tepen, kde vytváří takzvané aterosklerotické pláty, které zvyšují riziko cévních příhod a kardiovaskulárních onemocnění.
- HDL, lipoprotein s vysokou hustotou – nazývaný také „dobrý“ cholesterol. Pomáhá transportovat špatný cholesterol zpět do jater, čímž snižuje jeho hladinu v krvi i riziko srdečních onemocnění.
Fosfolipidy
Fosfolipidy jsou složité lipidové molekuly, které jsou hlavní strukturální složkou buněčných membrán a klíčové pro realizaci bunčních funkcí a mezibuněčné komunikace.
Jsou silně polární a díky svým dvěma pólům tvoří dvojvrstvy buněčných membrán, které umožňují transport různých látek přes membrány.
Steroly
Cholesterol je nejznámější zástupce skupiny sterolů. Tyto látky se podílejí na syntéze žlučových kyselin, vitaminu D i steroidních hormonů. Plní strukturální funkce v buněčných membránách.
Mastné kyseliny
Mastné kyseliny se dělí na nasycené a nenasycené.
Nasycené mastné kyseliny mají obvykle živočišný původ a jejich zvýšená konzumace může vést ke zvýšenému riziku srdečních onemocnění.
Nenasycené (prospěšné) tuky jsou rostlinného původu. Příkladem jsou omega 3 a omega 6 mastné kyseliny. Omega 3 mastné kyseliny snižují zánět v těle a riziko rozvoje kardiovaskulárních onemocnění.
Vhodné doplňky stravy na triglyceridy
Příznaky změn v lipidovém profilu
Lipidový profil v medicíně představuje kvantitativní rozložení jednotlivých skupin lipidů v organismu. Určuje se laboratorními testy.
V praxi mají největší význam triglyceridy a cholesterol. Kromě jejich množství (pro které jsou stanoveny přípustné normy) je důležitý i jejich vzájemný poměr.
Příznaky změn v lipidovém profilu jsou zřídka výrazné, kromě případů dlouhodobých problémů. Zvýšené hodnoty však mohou vést k vážným zdravotním potížím.
Nadváha neboli obezita souvisí se zvýšenými hladinami triglyceridů – jak prostřednictvím potravy, tak syntézou tělem z jiných živin.
I u hubených lidí může být zjištěna zvýšená hladina triglyceridů v krvi. Nejčastěji k tomu dochází při dodržování diet a rozkladu tělesného tuku na triglyceridy.
Důsledkem změn lipidového profilu jsou četné kardiovaskulární problémy – zvýšené hladiny LDL mohou časem vést ke zúžení tepen a poškození jejich endotelové výstelky.
To vede ke zvýšení krevního tlaku (hypertenze), výskytu anginy pectoris (bolest na hrudi v důsledku sníženého průtoku krve do srdečního svalu), dušnosti a únavy i při minimální fyzické námaze.
Jedním z viditelných příznaků hypercholesterolémie a zvýšeného množství triglyceridů je vznik tukových útvarů kolem víček a očí (xantelasmata). Jsou varovným signálem, který by měl vést k vyšetření lipidového profilu.
Shnujme příznaky změn lipidového profilu:
- Nadváha a obezita
- Vysoký krevní tlak
- Angina pectoris
- Dušnost a únava při minimální námaze
- Tukové útvary kolem víček a očí
Rizikové faktory zhoršení lipidového profilu
Nejčastějšími rizikovými faktory jsou špatné stravovací návyky a nízká výživová gramotnost moderního člověka.
Strava bohatá na nasycené a hydrogenované tuky a chudá na prospěšné nenasycené tuky a omega-3 mastné kyseliny je jistou cestou k narušení lipidového profilu.
Alkohol je vážný faktor, který přispívá k narušení lipidového profilu milionů lidí na světě. Kouření je také rizikovým faktorem, který může zvýšit hladinu lipidů nebo spíše urychlit jejich ukládání na stěnách cév.
Genetický faktor má rovněž význam. Existuje dědičná zátěž, kdy mají lidé sklon k rozvoji závažných poruch lipidového profilu, charakterizovaných extrémně vysokými hladinami LDL a nízkými hladinami HDL. Ty často nereagují dobře ani na správnou dietu a vyžadují užívání výživových doplňků nebo dokonce speciálních léků (statinů).
Nízká fyzická aktivita může rovněž vést ke zvýšeným hladinám lipidů v krvi různými mechanismy – sníženým energetickým výdejem, inzulinovou rezistencí a dalšími.
Lidé, kteří užívají kortikosteroidy nebo steroidní hormony, mají vždy narušený lipidový profil, stejně jako diabetici.
Často kladené otázky
Jak se měří hladina lipidů v krvi?
Lipidový profil zahrnuje vyšetření triglyceridů a cholesterolu (celkového, LDL a HDL).
Jaké faktory vedou ke zvýšené hladině lipidů v krvi?
Genetická predispozice, nezdravé stravování, nedostatek fyzické aktivity a konzumace alkoholu přímo ovlivňují zvýšení hladiny lipidů v krvi.
Jak kontrolovat lipidy v krvi?
Kontrola lipidového profilu se dosahuje udržením zdravé stravy, pravidelnou fyzickou aktivitou a vyhýbáním se nadměrnému příjmu alkoholu a kouření.
Zanechte komentář