Vestibulární aparát se nachází ve středu vnitřního ucha a je zodpovědný za udržování rovnováhy a stability našeho těla.
Skládá se z polokruhových kanálků (zajišťujících rotační pohyb) a otolitových orgánů (utrikulus a sakulus), které vnímají lineární zrychlení. Orgány tvořící vestibulární aparát pomáhají s koordinací těla, pohyby očí a udržováním rovnováhy.
V tomto článku se podíváme na některá onemocnění a problémy vestibulárního aparátu, které mohou vést k narušené rovnováze, závratím a potížím s koordinovaným pohybem.
Příznaky problémů s vestibulárním aparátem
Dysfunkce vestibulárního aparátu ovlivňuje schopnost těla vnímat pohyb a udržovat rovnováhu. Tyto změny následně vedou ke vzniku různých smyslových a fyzických příznaků.
Zde jsou nejčastější z nich:
-
Vertigo (závratě)– pocit, že se svět kolem vás neustále točí.
-
Problémy s rovnováhou – potíže s udržením rovnováhy a chůzí ve vzpřímené poloze
-
Závratě a nestabilita
-
Přecitlivělost na pohyb – nepříjemný pocit při pohybu, například při jízdě autem
-
Nystagmus – mimovolné pohyby očí, často trhavé a/nebo velmi rychlé
-
Změny sluchu – problémy s vestibulárním aparátem někdy vedou ke ztrátě sluchu a/nebo vzniku tinnitu (zvonění v uších).
Nemoci vestibulárního aparátu
Jak jsme zmínili výše, nemoci vestibulárního aparátu mohou rovněž vést k vážným problémům s rovnováhou, prostorovou orientací a ovlivnit sluchový analyzátor.
Podíváme se na některé z nejčastějších onemocnění a příčin narušení vestibulárního aparátu.
Benigní paroxysmální poziční vertigo (BPPV)
BPPV je častá vestibulární porucha, při které se otokonie (malé vápenaté částice) přesouvají do polokruhových kanálků vnitřního ucha, což způsobuje krátké a intenzivní epizody vertiga při určitých pohybech hlavy v prostoru.
Symptomy se objevují při různých polohách hlavy vpřed, při ležení nebo při jejím otáčení během spánku.
Menièrova choroba
Menièrova choroba je chronické onemocnění vnitřního ucha, které se vyznačuje záchvaty závratí, tinnitem, kolísavým úbytkem sluchu a/nebo pocitem tlaku či plnosti v postiženém uchu.
Vědci spojují Menièrovu chorobu s přebytkem tekutiny (endolymfy) ve vnitřním uchu, což vede k poruchám normálních funkcí vestibulárního aparátu.
|
Země |
Přibližný počet nemocných |
Četnost onemocnění |
Poznámky |
|
Německo |
250 000 |
0,5–1 % |
Vyšší míra diagnostiky |
|
Velká Británie |
60 000 |
0,2–0,5 % |
Existují specializované kliniky |
|
Francie |
80 000 |
0,3–0,6 % |
Vrchol výskytu mezi 40–60 lety |
|
Itálie |
50 000 |
0,2–0,5 % |
Rostoucí povědomí o onemocnění |
|
Španělsko |
30 000 |
0,1–0,4 % |
Rozdíly v přístupu ke zdravotní péči |
*Tabulka nemocných s Menièrovou chorobou v Evropě
Vestibulární neuritida
Neuritida je zánět nervů. Při vestibulární neuritidě zánět postihuje vestibulární nerv, což vede k narušení přenosu informací o rovnováze z vnitřního ucha do mozku.
Nejčastější příčinou tohoto typu vestibulárního postižení je virová infekce.
Symptomy se vyznačují výskytem vertiga, závratí, nevolnosti a problémů s rovnováhou.
Oboustranná vestibulární hypofunkce
Při oboustranné vestibulární hypofunkci jsou postižena obě vnitřní ucha. Tyto změny vedou k výrazným obtížím s rovnováhou a orientací.
Pacienti často pociťují nestabilitu při chůzi ve tmě nebo po nerovném povrchu.
Vestibulární migréna
Vestibulární migréna je specifický typ migrény, který postihuje vestibulární systém a způsobuje problémy s rovnováhou a vertigem, aniž by se nutně vyskytla bolest hlavy.
Migrénu často spouštějí určité faktory jako stres, potraviny nebo světelné podněty. Symptomy zahrnují opět závratě, poruchy rovnováhy a citlivost na pohyb.
Perilymfatická píštěl
Při perilymfatické píštěli dochází k vytvoření patologického otvoru (píštěle) mezi vnitřním a středním uchem, což vede k úniku perilymfy do středního ucha.
Jde o zvláštní stav, který způsobuje náhlé závratě, nestabilitu a prudkou ztrátu sluchu, jež se zhoršují při fyzické námaze nebo náhlých změnách tlaku.
Labyrintitida
Labyrintitida je zánět vnitřního ucha, který současně postihuje vestibulární i sluchový aparát. Příčinou jeho vzniku bývá virová nebo bakteriální infekce.
Příznaky labyrintitidy zahrnují silné závratě, poruchy sluchu, nevolnost a ztrátu rovnováhy.
Syndrom horního polokruhového kanálku
Syndrom horního kanálku je vzácné onemocnění. Je pro něj typická přítomnost otvoru nebo ztenčení kostní části horního polokruhového kanálku v uchu.
Tato zvláštnost v hustotě kosti vede ke specifickým sluchovým problémům a výskytu autofonie (přecitlivělost na zvuk a vnímání vlastních tělesných zvuků), jako je například slyšení vlastního srdečního tepu.
Ototoxicita
Ototoxicita je poškození vnitřního ucha způsobené toxickými látkami, nejčastěji léky, které poškozují sluchové a vestibulární buňky.
Aminoglykosidy jsou typem těchto léků, které vedou ke ztrátě sluchu, poruchám rovnováhy a hučení v uších.
Vhodné doplňky při problémech s vestibulárním aparátem
Zázvor - Bylinná tinktúra
Zdravý žaludek, silná imunita a rychlý metabolismus
Jsou vestibulární onemocnění léčitelná?
Vestibulární onemocnění mohou být účinně léčena a jejich komplikacím lze předejít přijetím vhodných opatření.
Pacienti by nikdy neměli užívat žádné léky bez lékařského předpisu. Užívání nesprávného léku bez lékařského doporučení může vést k vážným vedlejším účinkům a zhoršení stavu.
Při diagnostice vestibulárních poruch se využívají různé metody a testy. Lékař může předepsat videonystagmografii, elektronystagmografii, MRI a další.
Stavy jako benigní paroxysmální polohové vertigo mohou být účinně léčeny repozicionačními manévry, zatímco vestibulární neuritida a labyrintitida se obvykle zlepší časem a pomocí vestibulární rehabilitační terapie.
Chronické stavy jako Menièrova choroba nebo vestibulární migréna vyžadují dlouhodobou léčbu, změnu životního stylu a symptomatickou terapii.
Existují i případy, kdy je jediným řešením chirurgický zákrok – například u syndromu horního kanálku, akustického neurinomu a dalších.
Většinu onemocnění lze zcela vyléčit, zatímco u jiných lze symptomy kontrolovat za účelem zlepšení kvality života.
Kdy se poradit s lékařem?
Všechny uvedené příznaky jsou varovným signálem vestibulárního postižení a je třeba vyhledat odborníka.
Vyhledejte lékařskou pomoc při výskytu následujících příznaků:
-
Problémy s rovnováhou nebo časté pády
-
Protrahované vertigo a závratě
-
Nevolnost a zvracení při závrati
-
Pískání v uších nebo náhlá ztráta sluchu
-
Poranění hlavy doprovázené vertigem
Lékař může diagnostikovat příčinu problému a přijmout včasná opatření k jeho odstranění.
Závěr
Poruchy vestibulárního aparátu mohou ovlivnit rovnováhu, prostorovou orientaci a výrazně ovlivnit kvalitu života.
Včasná diagnostika a léčba, včetně vestibulární rehabilitace, mohou zlepšit symptomy a urychlit zotavení pacienta.
Včasná konzultace s lékařem při výskytu závažnějších příznaků je klíčem k efektivní léčbě a prevenci vážnějších komplikací.
Často kladené otázky
Mohou problémy s vestibulárním aparátem způsobit potíže v každodenním životě?
Ano, poruchy vestibulárního aparátu mohou vést k potížím v běžném životě. Časté jsou příznaky jako vertigo a ztráta rovnováhy. Tyto projevy mohou negativně ovlivnit chůzi a řízení, čímž zhoršují kvalitu života.
Jak se diagnostikují vestibulární onemocnění?
Vestibulární poruchy se diagnostikují pomocí různých testů, které hodnotí polohu těla a pohyb očních bulv. Mezi nejznámější diagnostické metody patří videonystagmografie, elektronystagmografie, MRI a další.
Co dělat doma, pokud máte problémy s vestibulárním aparátem?
Pokud trpíte obtížemi s vestibulárním aparátem, můžete podpořit zmírnění příznaků i v domácím prostředí. Vyhýbejte se náhlým pohybům hlavou, pijte dostatek vody a provádějte balanční cvičení.
Zanechte komentář