Papilomavirus (HPV): Příznaky, diagnostika a léčba

Pojem lidský papilomavirus (HPV) zahrnuje více než 100 geneticky příbuzných typů virů, z nichž každý je označen konkrétním číslem. 

Mnohé z nich jsou v podstatě neškodné, ale jiné mohou způsobit nepříjemné výrůstky nezhoubného či zhoubného charakteru v různých částech těla, jako je děložní čípek, řitní otvor, hrdlo, penis a další.

Nejčastější cestou přenosu virové infekce je intimní kontakt během různých forem sexuální aktivity.

Jakožto pohlavně přenosná infekce se HPV šíří prostřednictvím pohlavního styku a různých druhů sexuálních aktivit. Každý, kdo je sexuálně aktivní, je vystaven riziku nákazy některým ze 100 kmenů viru, i pokud má pouze jednoho sexuálního partnera.

Důvodem je skutečnost, že virus může být přenášen, aniž by samotný nositel vykazoval jakékoliv klinické příznaky.

Přesto některé rizikové faktory zvyšují šanci na nákazu tímto vysoce nakažlivým virem.

Zde jsou:

• Více sexuálních partnerů: Tento faktor není třeba vysvětlovat. Čím více partnerů, tím větší je riziko, že alespoň jeden z nich je nositelem alespoň jednoho kmene viru.
• Sex bez ochranných prostředků: Patří sem kondomy nebo latexové dentální blány.
• Oslabený nebo narušený imunitní systém: Ať už kvůli chronickému onemocnění nebo užívání léků, oslabený imunitní systém může mít problém s eliminací viru a kontrolou jeho množení (replikace).
• Raná sexuální aktivita: Dospívající a teenageři, kteří začínají sexuální život brzy, mají vyšší šanci na setkání s HPV a nákazu.
• Kouření: Vzhledem ke svému vlivu na celý organismus a působení jako lokální karcinogen, kouření zvyšuje riziko vzniku rakoviny hrdla způsobené HPV.

Záruka proti setkání s tímto virem a nákaze neexistuje. Přesto lze vyhýbáním se výše uvedeným rizikovým faktorům a rizikovému chování toto riziko snížit.

Lidský papilomavirus je vysoce nakažlivý a může se přenášet přímým kontaktem s kůží nebo sliznicemi během sexuálního styku.

Přestože se většina kmenů přenáší vaginálním nebo análním sexem, virus se může přenášet i orálním sexem nebo jinými formami kožního kontaktu, který nemusí mít sexuální charakter, stejně jako při sdílení spodního prádla nebo ručníků.

Je důležité znovu zdůraznit, že nákazu nelze vědomě zcela zabránit, protože ve většině případů nositel viru nemá žádné příznaky ani klinické projevy. 

Ochranné prostředky mohou snížit riziko šíření lidského papilomaviru, ale ne zcela jej eliminovat, protože virus může infikovat i oblasti, které těmito bariérami nejsou zakryty.

To je právě jeden z nejobtížnějších a typických aspektů tohoto viru. Většina lidí neví, že je nakažená, a nemá žádné obtíže, což umožňuje snadné šíření viru. 

Přesto má virus své projevy a příznaky se mohou lišit: 

• Genitální bradavice: Jedná se o malé, šedavé nebo tělově zbarvené nezhoubné útvary (papilomy) nejčastěji v genitální oblasti, které mohou tvořit shluky.
• Papilomy v jiných částech těla: Mohou se objevit i v jiných, neintimních oblastech.
• Abnormální změny na děložním čípku: U žen může virus způsobit dysplazii a metaplazii buněk děložního čípku (přednádorové změny), které lze zjistit cytologickým stěrem a představují potenciální prekancerózu.

V případě výskytu některého z výše uvedených příznaků je vhodné poradit se s lékařem za účelem určení konkrétního kmene a vyhodnocení s ním spojených rizik.

Většina infekcí různými kmeny papilomaviru se sama vyřeší a tělo je zvládne bez závažných následků. 

Některé z nich jsou však spojeny s rozvojem rakoviny. Vysoce rizikové kmeny, u kterých je prokázáno, že způsobují rakovinu, jsou HPV-16 a HPV-18. Ty mohou vést k rozvoji rakoviny děložního čípku, rakoviny konečníku, rakoviny penisu a rakoviny hrdla.

Rakovina děložního čípku představuje největší podíl z těchto zhoubných onemocnění, ostatní typy mohou postihovat muže i ženy ve stejné míře.

Méně závažný, ale stále znepokojující fakt je, že bradavice a papilomy způsobují nepohodlí a vyvolávají psychický a emocionální stres u postiženého jedince, stejně jako možné narušení sexuálního života.

Na rozdíl od mnoha jiných virů je u HPV odpověď na tuto otázku “Ano”. Byly vyvinuty vakcíny proti nejnebezpečnějším a nejškodlivějším kmenům viru.

Nejznámější vakcínou je Gardasil, která chrání proti kmenům 6, 11, 16 a 18. První dva jsou spojeny s výskytem a růstem nezhoubných bradavic, zatímco další dva jsou spojeny s rozvojem různých druhů rakoviny, o kterých jsme mluvili výše.

Další často používanou vakcínou je Cervarix, která je určena proti karcinogenním kmenům 16 a 18.

Je důležité poznamenat, že účinnost očkování je nejvyšší, pokud je vakcína podána před dosažením pohlavní zralosti, tedy již ve věku 12 let. 

Přesto ji lze aplikovat až do 26 let věku, a v některých případech, dle uvážení lékaře, i později.

Kromě očkování jsou ostatní preventivní opatření zcela jasná. Pokud jste se seznámili s rizikovými faktory šíření, je vhodné mít méně a stálé sexuální partnery, používat ochranné pomůcky, udržovat si dobrý imunitní systém a vyhýbat se kouření.

Pravidelná screeningová vyšetření vás mohou ochránit před rozvojem viru.

Papilomavirus bývá obvykle diagnostikován pomocí screeningových testů. U žen jsou nejčastějšími metodami a diagnostickými nástroji cytologický stěr nebo test na HPV. Tyto testy se obvykle provádějí během běžných gynekologických prohlídek.

U mužů se diagnóza stanovuje spíše klinicky, protože dosud neexistují schválené testy pro detekci viru u mužského pohlaví. 

U obou pohlaví je někdy nutné odebrat biopsii k určení konečné diagnózy a potvrzení virového původce.

Doposud neexistuje vyvinutá léčba proti tomuto viru, avšak příznaky a komplikace lze do značné míry zmírnit a omezit. 

Genitální bradavice způsobené nízkorizikovými kmeny papilomaviru lze léčit lokálními přípravky (přímou aplikací), kryoterapií (zmrazením) nebo laserovým odstraněním. 

Kromě toho má v případě infekce HPV dobrý účinek imunoterapie – často po jedné kúře užívání izoprinosinu dochází k regresi bradavic. Tento efekt může být trvalý, nebo se mohou bradavice vrátit při poklesu imunity.

U žen s viditelnými změnami na děložním čípku je kromě imunoterapie možné i chirurgické odstranění postižené oblasti za účelem prevence rozvoje rakoviny. 

Při již prokázané rakovině je nutná chemo- a radioterapie, někdy i chirurgické odstranění orgánu (hysterektomie) nebo jejich kombinace.

Odborníci doporučují sledovat možnou přítomnost infekce tímto virem pomocí pravidelných screeningových testů a očkování proti viru, zejména pokud patříte do některé z rizikových skupin.

Dále je důležité udržovat svůj imunitní systém v dobré kondici a vést přírodní a zdravý životní styl.

V případě výskytu genitálních bradavic je vhodné navštívit lékaře kvůli zjištění přítomnosti i dalších, nebezpečnějších kmenů viru.

Výskyt příznaků rakoviny v oblastech, které mohou být zasaženy virem, je rovněž důvodem k vážnému znepokojení. Bohužel při potvrzení diagnózy se pozornost přesouvá z papilomaviru na samotnou léčbu onkologického onemocnění.

Zde jsou příznaky, při kterých je nutná okamžitá konzultace se specialistou:

• Příznaky rakoviny konečníku: Vznik polypoidního útvaru/útvarů vycházejících z konečníku nebo análního kanálu, které mohou krvácet nebo vylučovat hlen. Jde o velmi závažný příznak vyžadující okamžitou lékařskou pomoc.

• Příznaky rakoviny hrdla: Potíže s polykáním, změna hlasu, vznik bulky (zvětšené lymfatické uzliny) v oblasti krku – to vše jsou příznaky rakoviny hrdla.
• Příznaky rakoviny penisu: Změny na kůži těla nebo žaludu penisu, deformace a růst útvaru připomínajícího květák jsou téměř jistým znakem neoplazie a vyžadují okamžitou konzultaci s odborníkem.

U žen bývá diagnóza často stanovena během pravidelných gynekologických prohlídek, a proto ke konzultaci s lékařem dochází většinou okamžitě.