Dětská obrna patří do skupiny neuroinfekcí.
Neuroinfekce jsou skupinou infekčních onemocnění, která primárně postihují nervový systém. Jsou způsobena různými patogeny, jako jsou bakterie, viry, houby a další. Mohou se přenášet různými mechanismy, v závislosti na původci infekce.
V tomto článku se zaměříme na dětskou obrnu, známou také jako poliomyelitida.
Jak vzniká, jaké jsou příznaky onemocnění, jaká jsou hlavní preventivní opatření a jak s infekcí bojovat, se dozvíte v tomto článku.
Co je dětská obrna?
Dětská obrna je akutní infekční onemocnění, způsobené třemi typy polioviru. Projevuje se asymetrickými ochablými svalovými paralýzami a plegiemi.
Dětskou obrnu způsobuje RNA virus patřící do skupiny enterovirů.
Onemocnění je vysoce nakažlivé a postihuje především malé děti.
Způsoby přenosu a rizikové faktory
Člověk je jediným zdrojem nákazy. Přenos viru probíhá kapénkovou infekcí a fekálně-orální cestou.
Poliovirus se přenáší prostřednictvím:
- Kontaminovaných rukou
- Kontaminovaných potravin
- Vody
- Hmyzu a dalších způsobů.
Onemocnění se vyskytuje po celém světě a má jarně-letní sezónnost. Dětskou obrnou nejčastěji onemocní děti do 5 let věku, ale může postihnout i dospělé, u kterých má těžší průběh.
Virus se usazuje a množí v nosohltanu a přilehlých lymfatických uzlinách. Odtud se šíří do dalších uzlin v těle, jako jsou mandle a hluboké krční lymfatické uzliny.
Poliovirus napadá specifické mozkové struktury – přední rohy míšních segmentů, velké pyramidové buňky, bazální ganglia mozečku a hypotalamus.
Rizikové faktory pro vznik onemocnění zahrnují:
- Nevakcinované děti
- Život v oblastech se špatnou hygienou
- Oslabený imunitní systém
- Těhotenství a mnoho dalších okolností.
Příznaky dětské obrny
Inkubační doba onemocnění je přibližně 5–35 dní. Onemocnění probíhá ve dvou hlavních formách – neparalytické a paralytické.
Neparalytická
Neparalytická forma dětské obrny nezasahuje nervový systém nakaženého jedince.
Má několik podtypů:
- Inaparentní: Tato forma probíhá bez příznaků. Virus zůstává ve vstupní bráně (nosohltanu) a nereplikuje se. Tato forma je odborníky označována jako nosičství viru kvůli absenci klinických projevů.
- Abortivní forma: Probíhá se zvýšenou teplotou, zánětem horních dýchacích cest, mírnou průjmovou reakcí, sníženou chutí k jídlu a únavou.
- Meningeální forma: Hlavním příznakem je meningo-radikulární podráždění (rozvoj serózní meningitidy). Forma začíná náhle s vysokou horečkou, nevolností, zvracením a bolestí hlavy. Objevuje se také ztuhlost šíje a pozitivní příznaky Kerniga a Brudzinského (příznaky zánětu mozkových blan).
Neparalytická forma se vyskytuje u 4–8 % nakažených poliovirem. Je častější než paralytická forma, která postihuje pouze 1 % nemocných, ale má závažnější následky.
Paralytická forma
Paralytická forma dětské obrny se vyznačuje postižením nervového systému.
V závislosti na lokalizaci může mít různé typy: spinální, bulbární, pontinní a smíšené – ponto-spinální, bulbo-spinální, bulbo-pontinní a další.
Zde jsou podrobnosti o jednotlivých typech:
- Bulbární: Bulbární forma probíhá závažně s postižením dechového centra. Onemocnění začíná náhle po krátké nebo chybějící předparalytické fázi. Příznaky odpovídají postižení různých hlavových nervů, nejčastěji dochází k poruchám polykání a dýchání, což vede k dušnosti. Ve kardiovaskulárním systému dochází ke změnám – objevuje se tachykardie (zrychlená srdeční činnost). Pacienti bývají úzkostní, napjatí a rozrušení.
- Spino-bulbární: U této formy se paralýzy objevují nejprve na dolních končetinách.
- Pontinní: Typickým pro pontinní formu je výskyt ochrnutí lícního nervu, obvykle jednostranně.
Při neúplné dávce očkování se mohou objevit i paretické projevy, které však mají příznivý průběh.
Stádia dětské obrny
Dětská obrna má různá stádia, z nichž jen malá část vede k paralýze. Nejúčinnější prevencí onemocnění a jeho komplikací je očkování.
Stádia poliomyelitidy se řadí následovně:
- Asymptomatická (subklinická) forma
- Mírná nebo abortivní forma
- Neparalytická forma
- Postpoliomyelitický syndrom
- Paralytická forma, která se dělí na spinální, bulbární a bulbo-spinální
Každá forma onemocnění probíhá ve čtyřech stádiích, počínaje předparalytickým. Tento se vyznačuje prudkým, náhlým vzestupem teploty. Dochází k charakteristické slabosti některých svalových skupin horních končetin, únavě a/nebo neklidnému spánku.
V následujícím stádiu se objevují paralýzy, a proto se označuje jako paralytické. V postižených svalových skupinách končetin se objevuje bolest. Zde se vyskytují ochablé paralýzy – mono-, di-, para- a kvadruparézy a plegie. Postižení svalů se vyskytuje u téměř 90 % pacientů.
Po prodělání onemocnění trvá období zotavení 2 až 5 let.
Vyskytuje se také zbytkové stadium. To nastává, pokud nejsou včas přijata potřebná opatření a onemocnění není léčeno. Tehdy způsobuje deformace a invaliditu pacientů.
Možné komplikace
Jak jsme zmínili výše, každá forma probíhá s různými příznaky. Komplikace rovněž závisí na formě onemocnění.
Komplikace u asymptomatické formy
U asymptomatické formy se obvykle nevyskytují žádné závažné následky pro pacienty. Jejich imunitní systém si s virem poradí sám, aniž by zanechal stopy.
Komplikace u neparalytické formy
Protože tato forma poliomyelitidy probíhá s příznaky podobnými chřipce, může někdy způsobit zánět mozkových blan a míchy, připomínající serózní meningitidu.
Meningitida může vést k silnému bolesti hlavy, světloplachosti, ztuhlosti šíjových svalů a dalším příznakům.
Komplikace u paralytické formy
Komplikace u této formy jsou nejzávažnější, protože dochází k poškození nervů inervujících svaly.
Hlavní komplikace jsou:
- Svalová atrofie: Dlouhodobá paralýza může vést k atrofii svalů a ztrátě jejich funkce. Tím vznikají deformity končetin.
- Paralýza – dočasná nebo trvalá: Nejtypičtější je postižení dolních končetin, které se může rozšířit na svaly trupu, krku a dýchacího systému.
- Skolióza a jiné deformace kostry: Kvůli svalové slabosti nebo paralýze může dojít k zakřivení páteře a deformacím kostí.
- Dýchací komplikace: Když paralýza zasáhne dýchací svaly, dochází k dechové nestabilitě.
Jedná se o vážné komplikace, které mohou ovlivnit kvalitu života pacienta po prodělání onemocnění.
Postpoliomyelitický syndrom
Postpoliomyelitický syndrom se může objevit roky po uzdravení z dětské obrny.
Jeho příznaky zahrnují:
- Trvalou únavu
- Zvýšenou svalovou slabost
- Bolesti kloubů
- Postupující atrofii a další.
Syndrom může výrazně zhoršit kvalitu života. Vědci se domnívají, že vzniká v důsledku přetížení přeživších nervových buněk.
Invalidita
V těžkých případech paralytické poliomyelitidy může dojít k trvalé invaliditě, pokud se svalová funkce zcela neobnoví.
Důraz u těchto pacientů by měl být kladen především na rehabilitační cvičení. V konečných stádiích, pokud nejsou přijata potřebná opatření, dochází k postižení dýchacích svalů a zástavě dýchání.
Psychologické a sociální důsledky
Dlouhodobá invalidita nebo častá a náročná rehabilitace mohou vést k vážným psychickým problémům.
Mohou to být deprese, úzkost, sociální izolace, které dále zhoršují kvalitu života pacienta.
Diagnostika a testy
Diagnostika dětské obrny spočívá v provedení různých klinických, laboratorních a diagnostických testů.
Zde jsou hlavní diagnostické testy pro stanovení diagnózy:
- Klinické znaky pacienta: Počáteční diagnóza se stanovuje na základě důkladného lékařského vyšetření odborníkem a posouzení symptomatiky pacienta.
- Vyšetření vzorku stolice: Nejčastější a nejspolehlivější metodou pro detekci polioviru je vyšetření vzorku stolice. Poliovirus zůstává ve stolici několik týdnů po infekci. Provádí se řada PCR testů k prokázání přítomnosti viru.
- Vzorek slin: Stejně jako u stolice, poliovirus zůstává ve slinách až týden po infekci.
- Vyšetření mozkomíšního moku: Pokud poliovirus zasáhne nervové struktury, je nutné provést lumbální punkci (biopsii mozkomíšního moku). Na základě výsledků lze potvrdit aktivní infekci.
- Krevní testy: Sérologie krve se používá k detekci přítomnosti protilátek proti polioviru.
- Virová diagnostika: Po potvrzení diagnózy poliomyelitidy lze provést specifická vyšetření ke stanovení její formy.
- Zobrazovací vyšetření: V případech výskytu paralýzy se provádějí zobrazovací vyšetření jako magnetická rezonance nebo CT. Tyto testy slouží k posouzení poškození nervového systému.
Díky diagnostice lze zjistit přítomnost viru a míru postižení nervové tkáně.
Vhodné doplňky při dětské obrně
Způsoby léčby
Léčba pacientů s dětskou obrnou je patogenetická a symptomatická a určuje ji odborník.
Pacienti musí být v přísném klidovém režimu na lůžku. Jejich poloha by měla být pohodlná a bez zatížení končetin. Je třeba se vyhnout aktivnímu pohybu a nedovolit pacientům unavit se.
Během akutního stádia viru, ještě před jeho rozšířením, může být podán imunoglobulin. U bulbárních forem se doporučují přípravky s dehydrokortizonem, které rychle snižují teplotu, zmírňují bolest a chrání před rozvojem mozkového edému.
V případě výskytu paralýz by měli být pacienti uloženi do určité polohy na lůžku bez zatěžování končetin.
Patogenetická léčba
Patogenetická léčba se provádí pomocí anticholinesterázových přípravků. Tyto léky mají vazodilatační, spasmolytické a hypotenzní účinky a zároveň stimulují činnost míchy.
V případě poruch dýchání se provádí aspirace a intubace pacientů s cílem snížit námahu dýchacích svalů.
Symptomatická léčba
Symptomatická léčba zahrnuje podávání analgetik a antipyretik. Pomáhá i přírodní medicína.
Různé dopňky stravy a bylinky pro nervový systém mohou příznivě ovlivnit příznaky dětské obrny.
Mezi tyto doplňky a bylinky patří:
- Vitamin B6: Silný doplněk, který posiluje imunitní i nervový systém. Podporuje tvorbu myelinové pochvy a neurotransmiterů, snižuje záněty a zvyšuje energetický metabolismus – čímž přispívá k rychlejší regeneraci po obrně.
- Vitamin B12: Přispívá k normální nervové funkci, podporuje tvorbu červených krvinek a zlepšuje celkové fungování organismu. Při obrně napomáhá regeneraci poškozených nervů a snižuje svalovou slabost. Jeho užívání urychluje zotavení.
- Echinacea: Dobře známá bylina s imunostimulačními a protizánětlivými účinky. Pomáhá zvládat příznaky jako je svalová slabost, bolest hlavy a poškození nervů. Nejedná se o lék, ale o přírodní podporu s jedinečnými vlastnostmi.
Užívání doplňků a bylin nenahrazuje klasickou léčbu předepsanou odborníkem.
Prevence a očkování
Dětská obrna je onemocnění, které nelze vyléčit, ale dá se mu předejít díky imunizaci. Imunita se vytváří očkováním.
V současnosti existují dva typy vakcín proti poliomyelitidě, zavedené Světovou zdravotnickou organizací (WHO): IPV (inaktivovaná vakcína proti polioviru) a OPV (živá oslabená vakcína proti polioviru).
Očkování proti poliomyelitidě je součástí očkovacích kalendářů všech členských zemí Evropské unie. Vakcinace probíhá ve více fázích – ve 2. měsíci, 4. měsíci, mezi 6. a 18. měsícem a ve věku 4–6 let.
Plný očkovací cyklus zajišťuje celoživotní imunituproti viru. Zavedení vakcíny významně přispělo ke snížení počtu případů polioviru po celém světě.
|
Rok |
Celosvětový počet nakažených |
Poznámky |
|
1950 (před vakcínou) |
350 000 |
Velký počet případů způsobujících četné epidemie |
|
1960 |
100 000 |
Prvotní zavedení vakcíny |
|
1970 |
50 000 |
Rozšíření vakcinačních programů ve vyspělých zemích |
|
1980 |
10 000 |
Široké použití vakcíny OPV |
|
1990 |
5 000 |
Globální očkovací programy |
|
2000 |
1 000 |
Očkovací kampaně pokrývají více než jen vyspělé státy |
|
2010 |
500 |
Poliomyelitida eliminována v mnoha regionech |
|
2020 |
140 |
Zůstávají vzácné případy pouze v některých rozvojových zemích |
Tabulka výskytu poliomyelitidy v průběhu let a vývoj vakcíny
Kdy se poradit s lékařem?
Konzultace s odborníkem je mimořádně důležitá, zejména pokud se objeví příznaky poliovirové infekce, které jsme zmínili výše v článku.
Pokud jste měli kontakt s nakaženou osobou, u které byla diagnostikována dětská obrna, je důležité se poradit s lékařem, i když nemáte žádné příznaky.
Pokud máte vynechaná očkování nebo vaše dítě nebylo očkováno, je důležité se poradit s odborníkem o nutnosti vakcinace.
Závěr
Dětská obrna je vysoce nakažlivé onemocnění, které postihuje především malé děti. Onemocnění má několik forem, z nichž každá se projevuje různými příznaky.
Diagnostika dětské obrny je složitý proces, který vyžaduje různé klinické a laboratorní testy.
Počátek nemoci obvykle začíná příznaky podobnými nachlazení, po kterých může následovat postižení nervů a závažnější komplikace jako paralýzy a parestézie.
Léčba těžkých forem neexistuje, ale komplikace lze zpomalit a příznaky zmírnit užíváním léků, doplňků stravy a bylin.
Existují vakcíny k prevenci nákazy dětskou obrnou, které jsou zařazeny do očkovacích kalendářů téměř všech států světa.
Často kladené otázky
Jaké jsou hlavní příznaky viru?
Příznaky viru se liší podle formy onemocnění. Mezi nejčastější příznaky, které se téměř vždy objevují, patří horečka, bolest hlavy, únava, ztuhlost šíje, bolesti svalů a kloubů a další.
Existuje léčba tohoto onemocnění?
Léčba tohoto onemocnění dosud nebyla objevena. Současná terapie se zaměřuje na zmírnění příznaků, zlepšení hybnosti končetin a prevenci komplikací.
Jak ochránit své dítě před dětskou obrnou?
Jedinou ochranou proti viru je očkování. Dvě hlavní vakcíny jsou IPV a OPV. Očkování je povinné a proto je součástí očkovacích kalendářů téměř všech zemí na světě.
1 komentář
Страхотна статия
Zanechte komentář