Příušnice (epidemická parotitida): Příznaky a léčba

Příušnice, známé také pod latinským názvem “parotitis epidemica”, jsou akutní virové onemocnění postihující žlázové struktury, především příušní slinné žlázy. 

Virus příušnic - Virus Parotitidis, je RNA virus patřící do čeledi Paramyxoviridae. 

Typické postižení slinných žláz je důsledkem vznikajícího zánětu způsobeného virem. Tento zánět způsobuje výrazné otoky a vystouplé lymfatické uzliny v oblasti krku. 

Kromě slinných žláz příušnice postihují také varlata. V nich dochází k zánětlivému procesu s degenerativními změnami v semenotvorných kanálcích, což u 55–60 % nemocných vede k atrofii a azoospermii (absence produkce spermatu).  

Zdrojem infekce je výhradně nemocný člověk. Virus se vylučuje pomocí tělních tekutin (sliny a sekret z krku). 

Přenos probíhá vzdušně-kapénkovou cestou, vzácněji také kontaktně v domácím prostředí. 

Existují i případy přenosu vertikálním mechanismem – z těhotné ženy na novorozence. Novorozenec se nakazí od matky, pokud ta onemocní v prvních třech měsících těhotenství. 

Inkubační doba (období množení viru) trvá v rozmezí 11–23 dnů. 

U části pacientů se objevují mírné příznaky:

• Lehké zvýšení teploty
• Anorexie (ztráta chuti k jídlu)
• Fotofobie (citlivost na světlo)
• Angína (bolest v krku)
• Lehký průjem. 

U ostatních pacientů nemoc probíhá s vysokou horečkou, bolestí při polykání a otokem jedné ze slinných žláz – parotidou. Po několika dnech bývá postižena i druhá příušní žláza.

Komplikací je málo a jsou spojeny především s přidruženou sekundární bakteriální superinfekcí. 

Komplikace mohou být:

• Postižení centrálního nervového systému (serózní meningitida neboli zánět mozkových blan): Serózní meningitida způsobuje bolest hlavy, ztuhlost šíje, světloplachost, nevolnost, zvracení a další příznaky. Kromě toho, i když vzácně, může příušnice vést k velmi vážnému stavu zvanému „příušnicová encefalitida“, která může vyvolat obrnu lícních nervů a kóma.
• Orchitida (zánět varlat): Vyskytuje se přibližně u 30 % dospívajících chlapců a je charakteristická vysokou horečkou, otokem jednoho nebo obou varlat a bolestmi v dané oblasti. Může vést k degenerativním změnám ve varlatech a azoospermii; 
• Ooforitida (zánět vaječníků): U malých dívek se může vyskytnout tento stav, který může vést k neplodnosti.
• Pankreatitida (zánět slinivky břišní): Vyskytuje se přibližně u 5 % pacientů s příušnicemi. Typické jsou silné bolesti břicha, zvracení, průjmovité stolice a další.
• U těhotných žen se mohou objevit různé malformace plodu.

• Zápal plic: Nastává kvůli oslabenému imunitnímu systému.
• Zánět středního ucha (otitida): Zánět vede k infekci a ztrátě sluchu.
• Cukrovka: Vzniká v důsledku poškození slinivky břišní. Dochází k poruše sekrece inzulínu a zvyšuje se riziko cukrovky 1. typu. 

Protože jsou příušnice vážným onemocněním, které může vést k těžkým následkům, je důležité při prvních příznacích vyhledat lékaře za účelem včasné léčby a prevence komplikací.

Proti příušnicím existuje vakcína, která byla vyvinuta v roce 1970 za účelem prevence tohoto onemocnění. 

Jmenuje se MMR – je trojkomponentní a chrání proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám. Vakcína obsahuje oslabené, živé viry, které se po podání v těle rozmnožují. 

Podává se intramuskulárně a obvykle lze kombinovat s jinými vakcínami bez negativního vlivu na jejich kompatibilitu a účinnost. 

Opatření Světové zdravotnické organizace (WHO) se zaměřují na očkování co největšího počtu dětí a dospívajících s cílem omezit šíření onemocnění. Výsledky jsou velmi dobré, zejména ve vyspělých zemích.

Vakcína proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám je povinná a poskytuje dlouhodobou ochranu proti viru. 

Existuje několik důležitých opatření, která je třeba dodržovat při kontaktu s nakaženým virem příušnic. 

Jsou následující:

• Izolace nemocného – nakažený by měl být pod dohledem a izolován minimálně na 1 týden.
• Vyhýbejte se úzkému kontaktu – nesdílejte osobní věci, příbory ani sklenice s nemocným.
• Očkování – ujistěte se, že máte podané obě dávky vakcíny proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím.
• Dodržujte osobní hygienu – při mytí rukou pravidelně používejte mýdlo a dezinfekci.
• Dezinfikujte povrchy – důkladná dezinfekce povrchů a předmětů, kterých se nemocný dotýkal.

Dodržováním výše uvedených opatření omezíte šíření nákazy. 

Diagnóza „příušnice“ se stanovuje především na základě lékařského vyšetření. 

Lékař provede důkladné vyšetření pacienta a zaměří se zejména na známky zánětu v oblasti příušních a dalších slinných žláz. U dětí je důležité zkontrolovat i genitálie, protože příušnice často způsobují orchitidu a ooforitidu. 

Kromě otoku a bolesti v uvedených oblastech bude odborník hledat i bolest břicha a příznaky zánětu mozkových obalů.

Budou potřeba i různá laboratorní vyšetření pro potvrzení diagnózy. Bude předepsán běžný krevní, močový a biochemický rozbor, pomocí kterého lze zjistit přítomnost viru v těle během nebo po prodělání onemocnění.

Léčba příušnic je symptomatická. To znamená, že je zaměřena na zmírnění obtíží a může probíhat ambulantně (doma), aniž by pacient musel být hospitalizován. 

Podíváme se na některé z hlavních léčebných postupů. 

Vyhledejte lékařskou pomoc, pokud si všimnete, že se příznaky nezlepšují nebo se objevují nové: 

• Zarudnutí očí
• Neustálé zvracení a nevolnost
• Silná bolest hlavy
• Trvalá ztuhlost šíje
• Bolest a otok varlat

Příušnice jsou infekční onemocnění způsobené nákazou virem parotitidy. Příznaky se objevují přibližně 11–23 dní po proniknutí viru do těla. 

Začátek nemoci zahrnuje mírné příznaky jako zvýšená teplota, mírné břišní nepohodlí a bolest hlavy. Následně dochází k otoku žlázových struktur, především příušních žláz. 

Příušnice mohou zasáhnout i další vnitřní orgány, nejčastěji jsou postižena varlata, kde dochází k těžkému zánětu. 

Existují různé metody diagnostiky parotitidy, avšak léčba je dosud pouze symptomatická. Lze užívat doplňky stravy a byliny pro posílení imunitního systému a snazší zmírnění příznaků.