Hashimotova nemoc: Příznaky, strava a léčba

Hashimotova nemoc, známá také jako Hashimotova tyreoiditida, je autoimunitní onemocnění, při kterém imunitní systém napadá vlastní štítnou žlázu.

Chronický zánět a destruktivní působení imunitních buněk časem vedou ke ztrátě funkce žlázy. Výsledkem je stav zvaný hypotyreóza, který se vyznačuje nízkou hladinou tyreoidálních hormonů v těle.

Ve velmi malém procentu případů může toto onemocnění v počátečních stádiích probíhat s hypertyreózou (zvýšenou funkcí žlázy) nebo s eutyreózou (bez změny hladiny hormonů).

Postupně, v různých stádiích onemocnění, dochází ke zničení architektoniky a syntetické funkce žlázy a onemocnění se projeví jako hypotyreóza.

Hashimotova tyreoiditida je hlavní příčinou vzniku hypotyreózy. Štítná žláza je malý orgán ve tvaru motýla, umístěný v přední části krku pod ohryzkem a představuje největší žlázu s vnitřní sekrecí v lidském těle. Hraje důležitou roli pro správné fungování organismu.

Funkcí štítné žlázy není málo, ale nyní si vyjmenujeme pouze ty hlavní z nich.

Podívejme se, které to jsou:

• Regulace metabolismu: Štítná žláza produkuje především dva hormony – tyroxin (T4) a trijodtyronin (T3). Ty hrají klíčovou roli v regulaci metabolické rychlosti organismu, protože určují tempo, jakým tělo využívá energii z potravy k provádění nezbytných funkcí, jako je dýchání, trávení, udržování tělesné teploty.
• Regulace růstu a vývoje: Hormony štítné žlázy jsou velmi důležité pro správný vývoj, zejména během fetálního období a dětství. Jsou nezbytné pro centrální nervový systém a mozek.
• Regulace srdečního tepu: Kromě srdečního tepu reguluje štítná žláza také krevní tlak a čerpací funkci srdce. Ovlivňuje také tonus a funkce cév.
• Reguluje termoregulační vlastnosti těla.
• Podporuje svalovou kontrakci: Kromě toho je zodpovědná za svalovou sílu, tonus a nervosvalovou koordinaci.
• Ovlivňuje gastrointestinální motilitu: Jinými slovy, ovlivňuje rychlost, jakou potrava prochází trávicím systémem (rychlost pasáže).
• Podporuje hustotu kostí: Ovlivňuje hustotu, růst a přestavbu kostí.
• Má vliv na plodnost: Štítná žláza je důležitá pro plodnost u mužů i žen.

Dále reguluje hladinu energie a náladu – hormonální nerovnováha může vést k únavě, nízké energii, úzkosti a depresivním stavům.

Když víme, jaké funkce má štítná žláza a jaké hormony produkuje, můžeme si do velké míry sami odvodit, co můžeme očekávat, pokud žláza nefunguje naplno.

V počátečních stádiích se hypotyreóza klinicky projevuje trvalou únavou a nízkou hladinou energie. Často je doprovázena pocity smutku, beznaděje a apatie bez jasné příčiny. V pokročilejších fázích se může rozvinout klinická deprese.

Pacienti trpící tímto onemocněním často uvádějí, že je jim zima, stěžují si na studené končetiny. Pociťují svalovou slabost a zhoršenou koordinaci při volních pohybech.

Snížené hladiny T3 a T4 vedou k nevysvětlitelnému nárůstu tělesné hmotnosti, přestože nedochází ke změnám ve stravování pacienta.

Často se vyskytuje vypadávání vlasů a jejich ztenčení, u žen také poruchy menstruačního cyklu. Kvůli zpomalené střevní pasáži je zácpa typická pro hypofunkci štítné žlázy.

Příznaky často začínají velmi nenápadně a mohou se po dlouhou dobu neměnit co do charakteru ani intenzity. Ne vždy jsou přítomny všechny výše uvedené příznaky, což ztěžuje diagnostiku onemocnění.

Pokud má váš lékař podezření na hypofunkci štítné žlázy, může nařídit různá vyšetření, která diagnózu potvrdí nebo vyloučí.

Hashimotova nemoc může vyvolávat různé příznaky podle fáze, ve které se nachází. Věda rozlišuje několik hlavních fází Hashimota.

Hashimotovu nemoc lze rozdělit do pěti stádií, která popisují její progresi:

• První fáze: Jedná se o období, kdy má jedinec genetické mutace zodpovědné za rozvoj autoimunitního onemocnění, ale zatím nejsou přítomny žádné klinické příznaky ani laboratorní odchylky. Ke konci této fáze může začít tvorba autoprotilátek.
• Druhá fáze imunologické aktivace: Spojuje se se zvýšenou syntézou protilátek proti štítné žláze (TPOAb, TgAb) imunitním systémem, ale funkce štítné žlázy je stále normální a klinické příznaky se zatím neobjevují.
• Třetí fáze subklinické hypotyreózy: V této fázi se zvyšují hladiny TSH, ale žláza stále kompenzuje a udržuje normální hladiny T3 a T4. Může se objevit mírná symptomatika jako úzkost, smutek a únava.
• Čtvrtá fáze: Představuje plně rozvinutou klinickou hypotyreózu – TSH je vysoké a T3 a T4 jsou pod referenčními hodnotami. V této fázi se vyskytují všechny příznaky onemocnění – nedostatek energie, ospalost, přibývání na váze, suchá kůže, neustálý pocit chladu, deprese a další.
• Pátá fáze: Atrofická tyreoiditida, která je důsledkem imunitního útoku na žlázu – ta je prakticky atrofická a velmi poškozená. V tomto stádiu již neprodukuje dostatečné množství T3 a T4 a je nutná hormonálně substituční terapie.

Procházení všemi fázemi onemocnění může trvat různě dlouhou dobu v závislosti na mnoha faktorech a individuálních charakteristikách.

Správným stravováním, Hashimoto dietou a používáním zásad zdravého životního stylu lze průběh tohoto autoimunitního onemocnění výrazně zpomalit.

Nejprve lékař předepíše krevní testy ke zjištění funkce štítné žlázy. Sledují se hodnoty hormonů štítné žlázy T3 a T4, stejně jako TSH (tyreoidálně stimulující hormon).

Při snížených hodnotách těchto ukazatelů lékař nařídí další vyšetření ke zjištění přítomnosti či nepřítomnosti protilátek proti štítné žláze.

Kombinace hypotyreózy a přítomnosti autoprotilátek je jistým potvrzením diagnózy Hashimotovy tyreoiditidy.

Následně se provádí ultrazvukové vyšetření žlázy, kterým lze odhalit případné strukturální změny.

Pomocí palpace lze také zjistit, zda je přítomné zvětšení žlázy (struma), uzlová struktura nebo jiné změny.

Stejně jako u mnoha onemocnění, zejména autoimunitních, i u Hashimotovy tyreoiditidy hraje genetický faktor významnou roli.

Přesto však i další vlivy prostředí, které nesouvisí s genetickou výbavou jedince, jsou velmi podstatné.

Takovým faktorem je například způsob stravování. K dispozici je dostatek studií, které dokazují, že nesprávné stravování při Hashimotově chorobě vede k zvýšené tvorbě autoprotilátek a následně k většímu zánětu.

Má se za to, že dodržování protizánětlivé diety významně přispívá k příznivějšímu průběhu onemocnění.

Potraviny, které mají prozánětlivé vlastnosti, by měly být vyloučeny.

Hlavní potraviny, které do této kategorie spadají, uvádíme níže:

• Potraviny s přidaným cukrem
• Potraviny s vysokým obsahem živočišných tuků
• Ztužené rostlinné tuky, trans tuky, smažené potraviny
• Uzeniny a jiné zpracované maso
• Rafinované obiloviny, lepek
• Mléčné výrobky
• Rychlé občerstvení bohaté na prázdné kalorie a další

Místo nich by se lidé trpící tímto onemocněním měli zaměřit na čerstvou zeleninu, ovoce s nízkým glykemickým indexem, čisté zdroje bílkovin jako bílé maso, ryby a mořské plody, zdravé tuky – avokádo, olivový olej, ořechy, tučné ryby ze studených vod a vlákninu, stejně jako komplexní sacharidy s nízkým glykemickým indexem.

Etiologie a patogeneze onemocnění jsou velmi složité. Základem je genetický faktor, ale věda se shoduje, že faktory prostředí, zejména strava, mohou spustit a zhoršit stav.

Stejně jako u mnoha zánětlivých a autoimunitních onemocnění je oxidační stres velmi důležitý. Způsobují ho volné radikály, které napadají buňky a tkáně, poškozují je a narušují jejich funkce.

V reakci na to imunitní systém začne napadat poškozené buňky, které už nemají žádný funkční význam. Vzniká začarovaný kruh, ve kterém se imunitní systém stává přehnaně aktivním a zvyšuje se riziko chyb.

Tímto způsobem začne vytvářet autoprotilátky, které jsou namířeny proti vlastním buňkám a postupně dochází ke ztrátě funkčnosti endokrinní tkáně.

Samozřejmě, tento proces je ve skutečnosti mnohem složitější, než jak je výše schematicky popsán. Současné poznatky o onemocnění nám ale otevírají prostor pro zavádění inovativních holistických přístupů k léčbě.

Stejně jako u mnoha jiných nemocí se i u Hashimotovy tyreoiditidy rozlišují dva hlavní přístupy k léčbě – konvenční, založený na principech moderní medicíny, a alternativní přístup, který vychází z holistických zásad zdraví.

Podstata konvenčních léčebných metod

Konvenční metody léčby není z čistě faktického hlediska úplně přesné takto nazývat, protože principy moderní medicíny při léčbě Hashimotovy tyreoiditidy se zcela opírají o hormonální substituční terapii.

Ta spočívá v nahrazování hormonů štítné žlázy, které žláza postupně přestává produkovat v dostatečném množství, jejich syntetickými ekvivalenty. Tím se tělu zvenčí dodávají hormony, které nahrazují vlastní produkci a umožňují, aby probíhaly všechny nezbytné procesy.

Samo o sobě to však není léčba onemocnění, protože tím se nezastavuje autoimunitní destrukce této endokrinní žlázy.

Je pravda, že příznaky Hashimota se díky tomu výrazně zmírňují a člověk může vést téměř normální život, ale náhlé vysazení hormonů okamžitě vede ke zhoršení stavu.

V pokročilých fázích onemocnění, kdy dochází k hormonálnímu deficitu, je hormonální substituce zcela oprávněná.

Přesto však při prvních podezřeních a potvrzení onemocnění v době, kdy tělo ještě kompenzuje a žláza produkuje potřebné množství T3 a T4, je možné přijmout řadu dalších opatření, která oddalují potřebu syntetických hormonů.

Ty spadají do holistického přístupu k léčbě a řadí se mezi alternativní metody léčby.

Alternativní metody léčby

Hormonální substituce je základem léčby v pokročilém stadiu onemocnění. Pokud však funkce štítné žlázy zůstává zachována, mnozí dávají přednost alternativním metodám, které se zakládají na několika principech.

Úprava stravovacího režimu

Úprava jídelníčku zahrnuje několik základních kroků.

Zde jsou ty nejdůležitější z nich:

• Vyloučení lepku: Podle různých zdrojů lepek stimuluje imunitní systém a často vede k tvorbě autoprotilátek. Příkladem podobného autoimunitního onemocnění je celiakie, která postihuje trávicí trakt. Eliminace tohoto proteinu ze stravy může snížit autoimunitní reakci a zlepšit funkci štítné žlázy.

• Protizánětlivá dieta: Založena na konzumaci čerstvého ovoce a zeleniny, čistých bílkovin a zdravých tuků, nezpracovaných potravin bohatých na esenciální látky. Vyhýbání se zpracovaným potravinám, bohatým na cukry, trans a nasycené tuky, snižuje oxidační stres a zánětlivou reakci organismu.

• Dodržování autoimunitního protokolu: Tento termín se v lékařských kruzích chápe jako přísnější forma paleo diety, která vylučuje potenciální spouštěče imunitního systému – obiloviny a luštěniny, ořechy, semena, sýry a mléčné výrobky, stejně jako jakékoli zpracované potraviny.

Náš tým doporučuje dodržovat tato pravidla bez ohledu na to, zda se rozhodnete pro konvenční nebo alternativní cestu léčby – kombinace obou přístupů je u pokročilých onemocnění výrazně úspěšnější.

Užívání výživových doplňků

Užitečných výživových doplňků pro štítnou žlázu při Hashimotově nemoci není málo, ale několik z nich je klíčových.

Mezi ně patří následující doplňky stravy:

• Vitamin D: Nedostatek tohoto vitamínu je velmi častý u pacientů s Hashimotovou chorobou. Podle jedné studie trpí nedostatkem vitamínu D3 až 96 % všech pacientů s tímto onemocněním.

         Doplňování tohoto vitamínu ve vysokých dávkách – až 5000 jednotek denně – je opodstatněné. Po určité době lze přejít na udržovací dávku 400–800 jednotek. Je prokázáno, že tento vitamín dokáže modulovat činnost imunitního systému.

• Zinek: Zinek je důležitý mikroprvek, nepostradatelný pro metabolismus hormonů štítné žlázy i pro imunitní systém. Zajištění minimálních denních dávek 15–30 mg ve snadno vstřebatelné formě, například jako zinečnatý citrát, může mít pozitivní vliv na průběh onemocnění.

• Hořčík: Udržování normálních sérových hladin tohoto mikroelementu může pomoci s únavou, svalovými křečemi a poruchami spánku.

• Omega-3 mastné kyseliny: Tyto esenciální mastné kyseliny mají v lidském organismu řadu důležitých funkcí. Navíc mají výrazný protizánětlivý účinek a mohou být prospěšné u řady autoimunitních procesů. Doporučené dávkování je až 2000–3000 mg denně.

• Probiotika: Probiotika ve vysoce koncentrované formě jako výživový doplněk hrají důležitou roli při tvorbě zdravého a vyváženého střevního mikrobiomu.

        Střevní mikrobiota je klíčová pro udržení zdravého prostředí trávicího systému. Zajištění zdravých a funkčních střev je zásadní pro podporu a regulaci imunitního systému.

• Selen: Selen je velmi důležitý mikrominerál, který se podílí na konverzi (přeměně) T4 na T3 a je zároveň nezbytný pro funkci imunitního systému.

Užívání bylin a rostlinných extraktů

Existuje řada bylin a rostlinných extraktů pro normalizaci hormonů, které mají pozitivní vliv i při Hashimotově chorobě.

Zde jsou některé z nich:

• Ašvaganda: Tato bylina, známá také jako indický ženšen, má silné adaptogenní a antioxidační vlastnosti. Patří mezi nejlépe prozkoumané léčivé rostliny, pokud jde o její účinky na funkci štítné žlázy.

Podle jedné randomizované, dvojitě zaslepené, placebem kontrolované studie publikované v „Journal of Alternative and Complementary Medicine“ denní užívání 600 mg extraktu z ašvagandy výrazně zlepšilo sérové hladiny TSH, T3 a T4 ve srovnání s placebovou skupinou. To potvrzuje, že tato bylina může přispět k regulaci hormonálních hladin při subklinické hypotyreóze.

Kromě toho jako adaptogen pomáhá ašvaganda tělu vyrovnat se se stresem. Stres negativně ovlivňuje funkci štítné žlázy a jeho regulace může mít pozitivní vliv na zdraví štítné žlázy.

Ašvaganda má také anxiolytické účinky a snižuje nervové napětí a úzkost, které jsou u Hashimotovy nemoci běžné, a to i v jejím klinicky rozvinutém stadiu.

• Tribulus terrestris: Jedná se o další adaptogenní rostlinu, která je velmi oblíbená v lidovém léčitelství. Tribulus má řadu vlastností a účinků – jedním z nich je podpora organismu při stresu a regulace hormonální homeostázy. Díky své vysoké biologické aktivitě se předpokládá, že tato bylina může být nápomocná při řadě stavů – tyreoiditida Hashimoto je jedním z možných.

• Kopřiva: Kopřiva je léčivá rostlina známá svými protizánětlivými a imunomodulačními účinky. Je bohatá na antioxidanty a může snížit úroveň oxidačního stresu v organismu, čímž může příznivě ovlivnit autoimunitní zánětlivá onemocnění, jako je Hashimotova tyreoiditida.

• Třezalka tečkovaná: Tato léčivá rostlina může podpořit pacienty trpící Hashimotovou nemocí několika způsoby. Za prvé, je známá jako přírodní antidepresivum a může zlepšit náladu u lidí s hypotyreózou. Dále je bohatá na antioxidanty a účinně bojuje proti volným radikálům. Podle výzkumů navíc dokáže modulovat funkce imunitních buněk.

Toto jsou jen některé z bylin a bylinných tinktur, které mohou pomoci zmírnit příznaky u pacientů trpících Hashimotovou nemocí.

Zlepšení zdraví trávicího traktu

Zdraví trávicí soustavy je klíčové pro správné fungování imunitního systému. Konzumace nezdravých potravin, bohatých na konzervanty, zvýrazňovače chuti, toxiny a chudých na esenciální živiny, vede k uvolňování volných radikálů a spuštění zánětlivé reakce ve střevech.

Tím dochází k narušení funkce a vlastností střevní sliznice, která se stává propustnější pro toxické látky do krevního oběhu.

Tento chronický zánětlivý proces vede k hyperreaktivitě imunitního systému. V takových případech začíná imunitní systém chybovat a může začít vytvářet autoprotilátky, které napadají vlastní tkáně a orgány.

Kromě dodržování zásad správné výživy můžeme střeva podpořit i pomocí bylin a bylinných tinktur. Tím nepřímo přispíváme k budování silného imunitního systému.

Řada bylin má silný účinek při podpoře zdraví střev. Příklady zahrnují hořec plazivý, fenykl, anýzové semeno, mursal čaj, krvavec, máta, meduňka – všechny mají uklidňující účinek na celý trávicí trakt.

Některé z nich dokážou zmírnit křeče, jiné posilují buněčné membrány střevního epitelu a snižují střevní propustnost. Jejich antioxidační účinek pomáhá neutralizovat volné radikály a toxiny už ve střevním lumen.

Užívání těchto bylin a jejich extraktů má příznivý účinek na střevní sliznici a využívá se v tradiční medicíně při autoimunitních střevních onemocněních, jako je chronická ulcerózní kolitida, enteropatie, Crohnova choroba.

Mají imunomodulační účinek, který je výsledkem jejich schopnosti zlepšovat funkci a stav trávicí soustavy.

Změny životního stylu

Změny životního stylu mohou zahrnovat aktivity, které pomáhají snižovat hladinu stresu (jóga, meditace, řízené dýchání a další). Pravidelná fyzická aktivita zlepšuje náladu, metabolismus a reguluje imunitní systém.

Kvalitní spánek je rovněž nesmírně důležitý. Bylo prokázáno, že 7–9 hodin kvalitního spánku je optimální pro osoby s predispozicí nebo rozvinutým onemocněním. Je důležité vyhýbat se nočním směnám a udržovat pravidelný režim spánek–bdění.

Akupunktura

Akupunktura je tradiční čínská praktika, která může snižovat záněty, zvyšovat hladinu energie a harmonizovat činnost orgánů a systémů v těle – včetně štítné žlázy a imunitního systému.

Posílení imunitního systému je všeobecným cílem při snaze o dosažení a udržení dobrého zdraví. Když však hovoříme o autoimunitních onemocněních, situace se komplikuje.

Důvodem je skutečnost, že autoimunitní nemoci vznikají, když imunitní systém omylem napadá vlastní tkáně a orgány – a posilování obranyschopnosti může vést ke zhoršení stavu.

Pod „posilováním“ imunitního systému rozumíme zvyšování schopnosti těla bojovat proti patogenním mikroorganismům, původcům infekcí a dalším nemocem.

Toho lze dosáhnout aktivací imunitních buněk, zvýšením syntézy protilátek a zlepšením obranných mechanismů organismu.

Paradox autoimunitních onemocnění

Autoimunitní onemocnění jako Hashimotova tyreoiditida, lupus, revmatoidní artritida, chronická ulcerózní kolitida a roztroušená skleróza se vyznačují agresivní a nesprávně nasměrovanou imunitní odpovědí. Imunitní systém omylem napadá vlastní buňky, protože je mylně rozpoznává jako cizorodé.

V tomto smyslu může posilování imunity u autoimunitních nemocí představovat potenciální riziko.

Zde jsou některá z největších:

• Zvýšená aktivita imunitního systému může vést ke zhoršení stavu kvůli intenzivnějším útokům imunitních buněk na vlastní tkáně.

• Mnoho strategií na podporu imunity spouští zánětlivou reakci, která je u již přítomného autoimunitního onemocnění vážným problémem.

Posilování imunitního systému může navíc vést k nerovnováze a narušené homeostáze, což může přispět k ještě většímu chaosu v imunitní odpovědi.

Proto je správný přístup u jakéhokoli autoimunitního onemocnění následující.

Užívání imunosupresiv

Jedná se o léky, které tlumí sílu imunitní reakce. Příklady takových léků jsou kortikosteroidy, cytostatika, methotrexát. Slouží ke zmírnění imunitní odpovědi a jsou vhodné při exacerbacích onemocnění.

Je však důležité vědět, že u Hashimotovy nemoci a jiných autoimunitních onemocnění není dlouhodobé užívání těchto léků ve vysokých dávkách žádoucí kvůli četným vedlejším účinkům.

Užívání imunomodulátorů

Správná strategie pro kontrolu autoimunitních onemocnění není posilování imunity, ale její modulace.

K tomu můžeme využít sílu přírody v podobě léčivých rostlin. Ty pomáhají obnovit homeostázu a rovnováhu v těle, čímž skutečně přispívají k léčbě onemocnění tohoto typu.

A konečně – je vysoce doporučeno přijmout včasná a adekvátní opatření v boji proti stresu a zánětu.

Jakmile Hashimotova nemoc vznikne, zůstává s námi po celý život. Abychom si udrželi zdraví a funkci těla co nejdéle, je třeba se o sebe aktivně starat a přistupovat k nemoci komplexně – holistickým způsobem.

Udržování stabilního stavu, zpomalení progrese a zmírnění příznaků jsou hlavní cíle při léčbě Hashimotovy nemoci.

Těchto cílů lze dosáhnout kombinací různých opatření a přístupů.

Zde jsou:

• Užívání hormonů štítné žlázy – T3 a L-tyroxin
• Užívání imunosupresiv
• Pravidelné sledování a vyhodnocování léčby
• Změna stravovacích návyků a životního stylu

Přestože doposud nebyla objevena metoda definitivního vyléčení nemoci, pacienti s Hashimotovou tyreoiditidou mohou udržet kvalitu svého života dodržováním výše uvedených opatření.

Je důležité, aby se poradili s odborníky, kteří vytvoří individuální léčebný protokol pro Hashimotovu nemoc podle jejich specifických potřeb.

Léčí se Hashimotova nemoc?

Hashimotova nemoc je autoimunitní onemocnění, a proto je těžké mluvit o úplném a trvalém vyléčení.

Co je důležité k zastavení progrese Hashimotovy nemoci?

Strava a životní styl jsou pravděpodobně nejvýznamnějšími faktory ovlivňujícími průběh onemocnění.

Která bylina je nejlepším rostlinným pomocníkem pro štítnou žlázu?

Je to ašvaganda, známá také jako indický ženšen.