Deprese: Jak se s tímto stavem vyrovnat

Na rozdíl od obecně přijímaných představ je deprese skutečným zdravotním problémem a představuje vážnou duševní poruchu, která v dnešní době postihuje stále více lidí po celém světě.

Není to jen obyčejný přechodný pocit smutku, apatie nebo únavy, ale hluboký duševní stav, který může trvat roky a při zanedbání má tendenci se prohlubovat a zhoršovat.

Deprese může být důsledkem řady problémů, které si podrobněji probereme níže v článku, ale u lidí s depresivními poruchami jsou pozorovány i výrazné poruchy ve fungování mozku.

Právě zde vzniká otázka podobná té o vejci a slepici – zda je deprese způsobena počáteční nerovnováhou v mozkové přenosové soustavě, nebo je příčinou změn v mozku.

Deprese je složitý duševní problém, který je zřídka způsoben jedinou příčinou. Obvykle je výsledkem kombinace genetických, biologických, psychologických a sociálních faktorů.

Zde jsou hlavní příčiny jejího rozvoje:

• Genetická predispozice: Genetický faktor je důležitý a dědičnost hraje roli u větší náchylnosti k depresi u lidí, v jejichž rodinách se již vyskytla historie této poruchy.
• Traumatické události a stres: Traumatické události a různé stresové situace, jako je ztráta milované osoby, domova nebo zaměstnání, stejně jako těžké fyzické úrazy, jsou také častou příčinou rozvoje depresivních poruch.
• Chronický stres a vyhoření: Nadměrný stres, syndrom vyhoření, stejně jako nedostatečný odpočinek jsou v dnešní době možná nejčastějšími příčinami deprese, zejména mezi mladými lidmi.
• Chronická fyzická onemocnění: Fyzická onemocnění nejsou zanedbatelná, zejména ta, která vyžadují trvalá omezení a narušují kvalitu života – například cukrovka, kardiovaskulární onemocnění, Crohnova choroba, autoimunitní onemocnění, jako je roztroušená skleróza, a mnoho dalších.
• Hormonální nerovnováha: Hormonální poruchy a změny, které jsou pozorovány během těhotenství, menopauzy a andropauzy, jsou také častým důvodem, proč lidé vyhledávají pomoc u odborníka – psychologa nebo psychiatra.

Zneužívání alkoholu, omamných látek a léků velmi rychle a snadno narušuje přirozené procesy v mozku a je jistou cestou k rozvoji deprese.

Deprese je zdravotní stav, který se projevuje jak psychickými, tak fyzickými příznaky, přičemž tyto příznaky se u jednotlivých lidí liší.

Podle svých projevů a příznaků věda rozpoznává několik druhů depresivních poruch, z nichž každá má své charakteristické rysy.

Hlavní druhy deprese jsou:

• Klinická deprese: Klinická deprese se vyznačuje pocity smutku, beznaděje a ztráty zájmu o běžné aktivity. Tato forma deprese může ovlivnit různé aspekty života, jako je spánek, chuť k jídlu a energetické hladiny. Epizody trvají nejméně dva týdny a často se opakují.
• Dystymie: Jedná se o přetrvávající depresivní poruchu, která představuje chronickou formu deprese, při níž příznaky trvají dlouho, někdy až dva roky.
• Bipolární depresivní porucha (maniakální deprese): Představuje stav, při němž pacient neustále mění nálady od maniakálních (euforických) po depresivní.
• Poporodní deprese: Je charakteristická pro období po porodu u některých žen. Kromě typických příznaků deprese tento druh vede k obtížím s péčí o dítě.
• Předmenstruační dysforická porucha: Představuje těžkou formu předmenstruačního syndromu s vážnými změnami chování, nálad, podrážděností a depresí. Obvykle začíná týden až dva před nástupem cyklu.
• Sezónní afektivní porucha: Forma deprese, která začíná v určitých obdobích roku, obvykle na podzim, kdy se zkracuje den. Vyznačuje se únavou, depresí a odloučením od sociálního prostředí.
• Atopická deprese: Tato forma se liší od ostatních kvůli specifickým příznakům, kterými se projevuje. Při ní je pozorováno zlepšení nálady v důsledku pozitivních událostí, zvýšená chuť k jídlu a nadměrný spánek.
• Psychotická deprese: Představuje těžkou formu deprese, při níž pacienti trpí psychózou – bludy a halucinacemi. Nebezpečný stav, který vyžaduje okamžitou lékařskou péči a léčbu antipsychotiky a antidepresanty.
• Situationalní deprese: Tento typ deprese je spuštěn konkrétním životním okamžikem, jako je rozvod, ztráta blízké osoby nebo profesní neúspěchy. Příznivější než jiné druhy, protože příznaky jsou obvykle spojeny pouze s konkrétním stresorem.
• Porucha nálady s poruchou regulace: Diagnostikuje se u dětí a mladistvých a vyznačuje se těžkými a častými záchvaty hněvu, které neodpovídají úrovni vývoje dítěte. Léčí se behaviorální terapií a léky zaměřenými na stabilizaci nálady a řízení příznaků.

Navzdory mnoha druhům a variantám deprese jsou principy léčby pro většinu z nich jednotné.

Depresi lze léčit a zvládat různými přístupy. Hlavní druhy léčby zahrnují některé z následujících přístupů a metod.

Život s depresí je břemenem jak pro trpící, tak pro jejich okolí. Lidé s depresivními stavy často nepovažují svůj život za život, ale za pouhé přežívání. Důvodem je, že neumějí prožívat štěstí a radost.

Právě proto není život s depresí volbou a s tímto stavem by neměl být dělán kompromis, protože se jedná o plně léčitelný stav.

Lidé trpící depresí často nedokáží zvládnout svůj stav sami. Důvodů je mnoho – od slabosti charakteru a nedostatečné motivace až po nedostatek podpory nebo pocit studu a nejistoty při hledání pomoci od odborníka.

Nejlepší způsob, jak pomoci člověku s prokázanou depresí, je povzbudit ho, aby vyhledal odpovídající odbornou pomoc. Důvodem je, že deprese je zdravotní problém a lidé, přes své dobré úmysly, často nedokáží poskytnout pomoc správným způsobem.

To se může projevovat podáváním banálních a často nesplnitelných rad pro trpící osobu nebo nedostatečnou tolerancí, odsuzováním a bagatelizováním problému, což může člověka v depresi silně odradit.

Naše rada je, když si všimnete, že váš blízký trpí depresí – pomozte mu cítit se u vás bezpečně a sdílet, co prožívá, uvědomit si, že má problém, který, i když je vážný, lze vyřešit.

Toto je první krok, který je dobrou základnou pro další pomoc, kterou mu můžete poskytnout tím, že ho nasměrujete k dobrému psychologovi nebo psychiatrovi.